Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<868788899091929394>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

stroj, potvrzovací list atp.; ve stojací Us. Jg., vjisací Kotsm. 7 jest -a- dílem podle řezací atp., dílem podle dial. part. stoja atd. (doudl.);

-úcí, -aucí, -oucí, koncovka ta přejata od adj. part. nesúcí atd. dala vznik adjektivním tvarům novým, utvořeným jednak ze kmenů jmenných, na př. divúcí, divy sem viděl dywuczie Otc. 76ᵇ. nč. div divoucí, pravda pravdoucí, hanba hanboucí, stč. bělúcí nč. běloucí; – jednak ze kmenů slovesných: stč. vrúcí, horúcí, st(k)vúcí, žádúcí pozd. -aucí, -oucí, stč. také strádúcí, já ftraduczy egenus ŽKap. 96, 6, ſtraduczieho t. 81, 4, ſtraducziemu t. 81, 3, ke slovesům vřieti, hořěti, stvieti sě, žádati, strádati.– v stč. jsou tu zejména hojné tvary hledící k slovesům vz. trpěti a prositi: na př. běžúcí, voda bieziucie ŽKlem. 42ᵇ; bojúcí (), bogiuci tebe t. 101ᵇ, bogiucich sě tebe t. 100ᵇ; bydlúcí, všickni bidliuci t. 22ᵃ, mnohých bidliucich t. 20ᵇ; čiňúcí, czinyuczi divy t. 68ᵃ, czynyucieho nepravost t. 25ᵇ, anjeli czinyuci t. 82ᵃ, ot množstvie czinyucich t. 46ᵃ, protiv czinyucim zlost t. 75ᵇ, rozpudil všěckny czinyuczie zlost t. 79ᵇ, s czynyucimy zlost t. 108ᵃ; div́úcí, diwiucich sě t. 109ᵇ; dojúcí, doyuczieho lactentem ŽWittb. Deut. 25; hlasonośúcí, -nošúcí, obět hlaſſonoſſiuciu ŽKlem. 17ᵇ; hoňúcí, ot honuczich mne ŽWittb. 141, 7; hořúcí, oheň horzuczyy EvOl. 109ᵇ; hřěšúcí, zákon dá hrzieſſuczym ŽWittb. 24, 8, hrzieſiuczim ŽBrn. tamt.; choďúcí, přěchoďúcí, přichoďúcí, schoďúcí, vychoďúcí, chodiuci ŽKlem. 79ᵇ, ot potřěby prſiechodiucie t. 73ᵇ, prſichodiucich t. 127ᵇ, (s) ſchodiuciemy cum descendentibus t. 87, 5, duch svatý wychodyczu (sic) ŽWittb. Athan. 226ᵃ; chozúcí, otchozúcí, přichozúcí, vchozúcí (podle 1. sg. chozu), všickni chozuczy transeuntes ŽWttb. 88, 42 (glossa), otchoziuci ŽKlem. 61ᵇ, narozenie prſichoziucie t. 15ᵃ, wchozucziech EvOl. 287ᵃ; kvíľúcí, quiluczy ŽWittb. 34, 13; leťúcí, od střely letiucie ŽKlem. 73ᵇ; mluv́úcí, vymluv́úcí, ústa mluwiucich t. 62, 12, vimluwyucie ŽGloss. 77, 4; nenáviďúcí, nenawiducich de persequentibus ŽGloss. 118, 84, nenawidyucie mne ztratil si ŽKlem. 11ᵇ; okľúčúcí, okliucziuci okliúčili sú mě ŽKlem. 97ᵃ; ploďúcí, vzraduje sě plodiuci t. 47ᵃ; plv́úcí (plvěti), plwucie učiní jě liquefaciet t. 147, 18; -pojúcí, opojúcí, strast opogiucie t. 15ᵇ; přiblížúcí, przyblyzzuczy EvOl. 197ᵃ; protiv́úcí, všeckny protiwiucie adversantes ŽKlem. 3, 8, protiwucich sě tobě t. 51ᵃ; roďúcí, bolesti rodiucich t. 35ᵃ; rozraźúcí n. -žúcí, hlas rozrazyuczy ŽWittb. 28, 8; seďúcí, ſediuci nad domem ŽKlem. 107ᵃ, sediucym ve tmách t. 88ᵇ; slav́úcí, ſlawiucim t. 50ᵃ: slyšúcí, člověk neſliſſiuci t. 27ᵇ, buďte uši tvoji ſliſſiuci t. 109ᵇ; stojúcí, ſtogiucie biechu nohy t. 106ᵃ; škoďúcí, suď ſkodiucie mně ŽKap. 23ᵇ; tlačúcí, potlačúcí, dal v rúhotu potlacziuce mě conculcantes ŽKlem. 56, 4: trṕúcí, trpiuci budu ŽKlem. 74ᵇ, křivdu trpiucim t. 120ᵇ; učúcí, nade všě ucziucie t. 102ᵇ; věřúcí, nevěřúcí, lid newierzvczy KatBrn. 203, Tomáš jenž slovieše newyerzuczy EvOl. 238ᵇ, nad newierzuczym pohanstvem Kat. v. 2918, wyerzuczy credentes EvOl. 241ᵃ, kteřížto newyerzuczzy (sic) byli t. 138ᵃ, jenž všě wierzuczye usdravuje

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).