BartD. 2, 130 (zábř.); řiediti zúž. říditi-řízen Us., zrziezeny v svatém řádu JeronMus. 58, odchylky: řád zřjžený Seel. 3, den zřjžený t. 16 jsou chyby z neumělosti.
-zd v -žž (= žďž) a toto v -žď. Na př. hyzditi-hyžžen a hyžďen: ty vieš hyzdzenie mé ŽKap. 68, 20, hyzdzenye čakalo srdce mé t. 68, 21, hyzzdienie Kruml. 320ᵇ, královstvie jsú ohiždena Hlah. Esth. 16, 7, nebude ohiždena t. Sir. 22, 5, ohyzzdyenye Ol. 3. Reg. 8, 38, ohíżdyen t. žalm 118, 163, zhyzzdiena LékB. 29ᵇ, hyždieno Troj. 155ᵇ; pozditi-požžen a požděn: zpoždžené Lis. (han. sev.-záp.), zpožděn Us.; hrazditi hražžen a hražďen: zahraždžené Lis. (han. sev.-záp.); brázditi-brážďen: pole nebývá brażdieno HusŠal. 38ᵃ; hromazditi-hromažďen: vše ſhromazdenye ŽWittb. 55, 6, ſhromazdeny jsú bičové t. 34, 15, ſhromazdenu býti Modl. 92ᵇ (vše doklady z textů na jotaci přísných, tedy psané -de- = ďe); jězditi-jěžden, ježděno Us.; zdíti-žďen: města oždiena muratas Hlah. 2. Par. 17, 12, města ożdyena Ol. 2. Par. 11, 5, t. Deut. 9, 1, dvě městě ozzdyenye t. 2. Par. 8, 5, (okna) jsau zażdiena KolČČ. 288ᵇ (1560), dvíře též zaźdiene tamt., zaždienij týchž dveří t. 279ᵇ (1588); odchyl.: zazděn Us.
-zdn v -žďň. Na př. prázdniti-prážďňen: aby (srdce) nebylo zanepraždnieno Hug. 168, wyprażdniena Kladr. Sir. 2, 8, wypraždnieny Lact. 31ᵈ, z dalšího zanepraždněnj KolEE. 323ᵇ (1638), zanepráždněn Us.; odchyl.: zaneprazdnieni Hlah. 2. Par. 35, 19, vyprázdněn Us.
-žd v -žž (= žďž) a toto v -žď. Na př. drážditi-drážžen a drážďen: podrážďžené Autr. (křižan.), drážďen Us.; hmožditi-hmožžen a hmožďen: pohmoždžené Lis. (han. sev.-záp.), pohmožděn Us.
-t v -c. Na př. nutiti-nucen atd. Us. stč. i nč.; klátiti-klácen: trest větrem klacena Koř. Mat. 11, 7, klácen Us.; mýtiti-mýcen: namicen t. j. namýcen (či umýcen?) corruptus Greg.; vrátiti-vrácen: na zauracene (m. zuracene?) t. j. -vrácenie tamt.; aby vymýceno bylo HavlEp. 19; řútiti-řúcen, kamením obřícen Kladr. Ex. 21, 28; kátiti-kácen Us., odchyl. les je vykátěnej Hoš. č.-mor. II, 101; platiti-placen Us., odchyl. zaplatěnej tamt.; sytiti-sycen Us., odchyl. naſityeno GestKl. 334; cútiti přehl. cítiti-cícen: to jež móž býti kterým čichem vczyczeno Štít. uč. 106ᵇ, proczyczenye Rozk. 2071, odchyl. cítěn: procitienie Lvov. 90ᵇ, cítěn Us.; poltiti-polcen: (dítě) buď rozpolczeno Comest. 151ᵃ; blátiti-zablácen Us., odchyl. bláťen: vblatieneho kola Háj. 113ᵃ; hltiti-hlcen Us., odchyl. hlťen: pohltieny Kruml. 410ᵃ, (oni) sehlьtieni Hlah. Job. 4, 8; šlechtiti-šlechcen: oſſlechczeno (připsáno v Troj. 39ᵃ in marg. z textu staršího), odchyl. šlechťen: Kassandra byla oſſlechtiena Troj. 39ᵃ; platiti-placen Us., odch. mám zaplatěno, zaplatíno Hoš. č.-mor. I, 81; mlátiti-mlácen Us., odch. vymlátíno tamt. a II, 101; – bohatiti-bohacen: obogacen praeditus Greg.; – k pachtiti doloženo jen odch. pachťen: pachtyenye Štít. uč. 39ᵇ, w pachtieni ŠtítMus. 81ᵃ, upachtěn Us., a k pečetiti jen pečeťen: zapeczeten Pass. 369, list zapeczetyeny Pror. Jer. 32, 11, za
