g) Participium -nъ: prošen, -a atd., psl. prošenъ, -a atd., a
h) substantivum verbale: prošenie, -í, psl. prošenьje.
Part. prošenъ vzniklo z kmene prosi- a přípony -eno atd., srov. § 42 č. 1, a z tohoto dále příponou -ьje subst. prošenьje. Z prosi-en- stalo se prosjen- a z toho dále prošen-. A jako v prošen- z kmenového -s spojením s -j jest -š, tak mění se zde podle známých pravidel hláskoslovných také souhlásky jiné, stejně jako bylo vyloženo při praes. sing. 1. os. v § 134.
Při kmenovém -j nejeví se změna nijaká, na př. napojiti part. napojen subst. napojenie atd.
Rovněž tak při palatálkách starých (psl.) -ž, -š, -č; na př. nížiti-nížen, těšiti-těšen, učiti-učen, subst. níženie atd.
Při -l pak, -r a -n není změna v češtině historické vedle jiných tvarů stejného slovesa patrna; na př. ve chváliti-chválen (ze staršího chváľenъ, l střední a l měkké splynuly, srov. 1. str. 359), věřiti-věřen (z vêriti a vêrjen-, v obojím vyvinulo se stejné ř), činiti-činěn vysl. čiňiti-čiňen (opět jednostejné -ň-), subst. chválenie atd.
Při retnicích -b, -p, -v, -m nastala změna v -bʼ, -ṕ, -v́, -ḿ. Změkčené -bʼ atd. změnilo se většinou zase v -b atd., na př. v zahanbiti part. zahanben, koupiti-koupen, loviti-loven, krmiti-krmen atp., subst. -ie. Někde však pronikla měkkost v jotaci, na př. v dokladech psaných: zahanbien EvOl. 73ᵃ, těla jsú pohrzbiena Ol. Sir. 44, 14, pohrzbiena jest t. Jud. 16, 28, pohrzbyen t. Job. 11, 18, vikupyenye JiřBrn. 214, na sebe wſtupyenye t. 217, (poslové) obelhawyeny PulkR. 56ᵇ, obnowyenym listem ListVrat. 1406, vmrtwieneho Rhas. 38, k krmiení ad cibum Ol. Num. 11, 22, wykrmieny Lact. 64ᵇ; w zlomyenem zrcadle Kruml. 447ᵃ, zatměn Us. (proti stč.: zatmen HusPost. 7ᵇ, zatmeni sú smyslové Koř. 2. Kor. 3, 14, všecko zatmenye Kruml. 383ᵇ). – V nář. val. je part. ustanovlený BartD. 1, 65.
Souhlásky pak ostatní mění se spojením s -j, jak následuje:
-z v -ž. Na př. voziti-vožen, subst. -ie, -í, Us. stč. i nč.; hroziti-hrožen: nemúdré hrozzenie Kruml. 320ᵇ, tvého hrozzenye Ol. 2. Par. 36, atd., ohrožen Us.; kaziti-kažen stč. i nč., odchyl: kazenj kostela Beck. 2, 563; raziti-ražen stč. i nč., odchyl.: porazená t. 173. – Při -z vzniklém ze staršího -ȥ platí, co pověděno při praes. sing. 1. v § 134. Tedy na př. nuziti-nuzen: ſnuzen NRada 207 (rým: súzen), a možná že je míněno -z- také v dokladech psaných ſnuzenie ŽKlem. 31, 4, Otc. 29ᵇ, ſnuzenye Štít. uč. 155ᵇ, przynuzen bude cogetur Ol. Lev. 24, 10 atp., ale i tu proniklo -ž-: ſnuzzenye Brig. 66ᵃ, ſnuzenie Kladr. Ekkles. 1, 17; meziti-mezen: obmezeno jest KolČČ. 13ᵃ (1542), zamezen Tovač. 168, obmezen Us.; ze stč. vítěžiti bylo ovšem vítěžen, na př. svitieženie i nêsvitieženie Hlah. Sir. 25, 21, kdežto z novočeského t. j. nově utvořeného denominativa vítěziti jest vítězen subst. vítězení Us.
