1. vzor a) dělati, dělaju, b) sázěti, sázěju.
141. Sem patří slovesa třídy páté, jejichžto kmen praesentní utvořen jest z infinitivního příponou kmenotvornou -jo, -je, na př. z kmene inf. dêla- kmen praes. dêla-jo-, dêla-je-, z kmene inf. sadja- kmen praes. sadja-jo-, sadja-je- [= Lesk. III. 2. A. a)].
V češtině je tu ještě činiti rozdíl mezi slovesy s kmenem infinitivním a) tvrdým dêla- a b) měkkým sadja-, poněvadž se při kmenu měkkém vyvíjejí hláskové změny jiné, než při tvrdém; proto rozeznáváme vzory 1ᵃ dělati a lᵇ sázěti.
1ᵃ dělati, dělaju.
142. Tvary vzoru tohoto jsou
praesens indik.:
sg. 1. dělaju, -i; -ám
2. děláš
3. dělá
du. 1. dělávě, -va
2. děláta
3. děláta
pl. 1. dělám, -me, -my
2. děláte
3. dělajú, -í;
imperativ:
sg. 1. –
2. 3. dělaj
du. 1. dělajvě, -va
2. 3. dělajta
pl. 1. dělajme, -my
2. 3. dělajte;
imperfektum:
tvar delší
sg. 1. dělajiech
2. dělajieše
3. dělajieše
-jie- ze staršího -já-;
du. 1. dělajiechově, -va
2. dělajiešta, sta
3. dělajiešta, -sta
pl. 1. dělajiechom, -me, -my
2. dělajiešte, -ste
3. dělajiechu,
tvar kratší
sg. 1. dělách
2. děláše
3. děláše
du. 1. děláchově, -va
2. dělášta, -sta
3. dělášta, -sta
pl. 1. děláchom, -me, -my
2. dělášte, -ste
3. děláchu;
sg. 1. dělach
2. déla
3. déla
aorist:
sg. 1. dělach
2. děla
3. děla
du. 1. dělachově, -va
2. dělasta, -šta
3. dělasta, -šta
pl. 1. dělachom, -me, -my
2. dělaste, -šte
3. dělachu;