hromaždu, hromazditi. Vedle toho je v třídě V. 1ᵇ iterativum hromážděti. Vlivem tohoto a mimo to také vlivem part. hromazditi-hromažďen a býv. praes. sg. 1. hromažďu, -iu, -i bývá v tvarech slovesa hromazditi také tam -žď-, kde by právem mělo býti -zď-. Začátky toho jsou již v době staré, jak příklady následující ukazují, a časem pronikla změna tato všeobecně, bývalé hromazditi zaniklo a jest za ně hromažditi, hromážditi. V textech staropísmých mnohdy nelze rozeznati, má-li se čísti -zď- či -žď-, není-li při tom známek jiných. – Praes. sg. 1. hromažďu: ſhromazdyu congregabo ŽWittb. Deut. 23; novotv. -zdím: neſhromazdym non congregabo t. 15, 4 (v textě tomto je -zditi také jinými tvary dosvědčeno); -ždím Us.; – sg. 2. -zdíš n. -ždíš, 3. -zdí n. -ždí atd.: ty ſhromazdis Hrad. 113ᵇ, hromazdis thesaurizas Koř. Řím. 2, 5, ktož ſhromazdy Alb. 28ᵇ, každý hromazdy penieze Štít. uč. 74ᵇ, jeden-li ſhromażdi sbožie ŠtítOp. 32, (ktož) hromażdy Ol. Prov. 28, 8, (kněz) hromażdi sobě ChelčP. 179ᵇ, kterýž hromaždí Ben. Jg., druzí hromazdye Štít. uč. 74ᵇ. – Impt. hromazdi, hromazď, -žď atd.: ſhromazd jě congrega, Pror. Jer. 12, 3, hromazd sobě poklady NRada 1444, shromażḋ Kladr. Num. 21, 16, ſhromażḋ ChelčP. 73ᵇ, shromażdte Ol. Gen. 1, 9, ChelčP. 58ᵃ, shromažďtež Ben. 1. Reg. 14, 38, shromáždi, shromážděte Us. – Inf. hromazditi, -žditi: ſhromazdity Krist. 83ᵇ; shromážditi Us. – Part. hromazdě, -ždě: ſhromazdye vody congregans ŽWittb. 32, 7; ſhromaždiec Hug. 17, shromáždě Us. – Part. hromazdil, -ždil: ſhromazdyli ſut sě vody ŽWittb. Moys. 8, aby mnoho nahromazdyl Štít. uč. 66ᵇ, abychom odplatu hromazdyly Štít. ř. 191ᵇ, nahromazdyl sem Ol. Ekkles. 2, 8, aby ſhromażdil Ol. Gen. 41, 35, shromáždil Us. – Part. hromažděn a subst. verb. hromažďenie: ſhromazdeny jsú ŽWittb. 34, 15, střiebro bude hromazzdieno Ol. Job. 22, 25, (rúcha) byla ſhromażdyena t. Ex. 39, 19 atd., wſſe ſhromazdenye ŽWittb. 55, 6, malé ſhromazdenye Modl. 42ᵃ, w hromazzdieny sbožie Ol. Sir. 31, 3; nč. shromážděn, shromáždění Us. může býti odtud i z iterativa shromážděti.
-koliti, skoliti, novotvar za staré kláti praes. koľu, viz toto v tř. V. 2, § 169.
krášľu, krásliti. Impt. krásl atd.: okraſl lože své Jeron. 163ᵇ, okraſlte kopie Pror. Jer. 46, 4. Part. krášlen, okrášlen stč. i nč. Odtud vniká -šl- také do tvarů jiných a jest krášliti, krášlím atd. Us.
kršču, krstíti, z krьst-. Praes. sg. 1. kršču atd., v. § 134; novotv. krslím atd.: já tě krzſtym t. j. křstím Štít. uč. 115ᵃ, t. 115ᵇ, křtím Us. Part. krščen atd., v. § 138; -m: já krzieſtyem sem Pass. 623, v. § 43 č. 1.
kšu, kšíti (nikoli ksíti), z kъch-, srov. kýchati. Praes. kšu atd.: ktoż kſſy PassKlem. 97ᵃ. Part. kšě: (lidé) kſſiecz neb zievajíc Pass. 251, kſſyecz PassKlem. 97ᵃ. Part. kšil: kſſil Pass. 251, kſſyl PassKlem. 97ᵃ, xil HusOrth. 175, kſſilo jest (dietě) Ol. 4. Reg. 4, 35, MamB. 74ᵃ. Zaniklo.
