O imperativech dial. prositi-proš, voziti-vož, pustiti-pušť, jezditi-ježdi, myslyti-myšli atp. místo pros, voz, pusť, jezdi, mysli atd. v. v § 19 č. 8.
V imperativech této třídy bývá dále často změna kvantity v slabice kořenné, srov. § 19 č. 9. Jednak bývá slabika ta krátká proti dlouhé v jiných tvarech téhož slovesa. Na př. vrátiti-vrať, pokoj navratiž se Br. NZák. 25ᵃ, obratiž tvář Br. Num. 6, 26, vrať, vraťte Us.; chrániti-chraň, chraniž Bůh Us.; chváliti-chval Us.; krátiti-zkrať Us.; brániti-braň Us.; páliti-pal Us.; dáliti-vzdal Us.; ráčiti-rač, račiž Us.; hájiti-haj Us.; říditi stč. řiediti-řěď, veď a zrzed lid mój t. j. zřeď ŠtítMus. 41ᵃ, zřeď dům svůj Br. Isa. 38, 1, a nč. řiď, zřiď, vyřiď atp. Us. (řěď, řeď je krácením starým t. j. vykonaným v době staré, kdy se ještě říkalo řiediti, a naproti tomu řiď je krácením novým t j. vykonaným nově v době, kdy se již říkalo říditi; totéž platí vůbec o případech sem patřících s -í- ze stč. -ie-, zejména také o šesti slovesích následujících); křísiti stč. křiesiti-křěs, mrtvé křeste Br. NZák. 24ᵇ; kvíliti stč. kvieliti-kvěl, v. v § 139; mísiti stč. miesiti-měs, ſmieſyž LékB. 178ᵇ (v rkp. tom znamená ie krátké ě); spíšiti stč. spiešiti-pospěš Us., poſpěſſiž Br. Gen. 19, 20; navštíviti stč. navščieviti-navštěv, nawſſtěw mne Br. Jer. 15, 15, navštiv mne Us.; svítiti stč. svietiti-svěť, oſwěť Br. Num. 6, 26, rozsvěť Us., a také sviť Us.; nížiti-niž, ponižte se Br. Jer. 13, 18; síliti-sil Us.; líbiti-lib, zalib se tobě Br. Deut. 33, 11; souditi suď Us.; blouditi-bluď Us.; brousiti-brus Us.; stoupiti-stup Us., sſtupiž jako déšť Br. Deut. 32, 2; koupiti-kup; rmoutiti-rmuť Us.; kouřiti-kuř Us.; bouřiti-buř Us.; výšiti-zvyš Us.; mýliti-nemyl se, zamhouřiti oči-zamhuř Us. spis. (ob. nemejlí, zamouři, viz § 19 č. 2) atd. Jak příklady tu uvedené spolu ukazují, bývá kořenná slabika krátká i při tvaru sg. 2. 3. -i(ž): poſpěſſiž, sſtupiž, obratiž atp.; v usu nč. vyvíjí se tu odchylka a bývá slabika nezkrácena, zejména když tu je samohláska -ou, neb -ý-: stup-vstoupiž, přistoupiž, kup-koupiž, nemyl se-nemýliž (ob. nemejli) se, a také když následuje souhlásek více než jedna: blázniti-neblázni, krášliti-okrášli, prázdniti-vyprázdni atp. – Naopak je kořenná slabika zdloužena v stč. voliti-vól, wuol ze dvého Kat. v. 2698, neb to wuol t. v. 3205, protož wuol sobě GestaBř. 49ᵃ (ale tu bývá často psáno wuo za žádané vo). Mnohé na pohled sem patřící příklady jsou v jazyku kleslém stol. XVIII, jako: objl mne BílQ. 1, 35, ſauď BílC. 136, rozſauďte BílD. 361, ſmjřte ſe Kon. 629, powážme t. 299 atd.; ale na kvantitu, jakou naznačují tito spisovatelé neumělí, nelze spoléhati. V nář. mor. je zdloužení v impt. dojiti-dój BartD. 1, 40 (hroz.), poduj t. 2, 67 (olom.) a j., strojiti-struj t. 44 (kojet.), krojiti-ôkruj t. 110 (jev.) atd.
136. Imperfektum prosiech, -éch, -ích atd.; ze staršího prosⁱách atd., v. § 26 č. 1 a 4. Stsl. prošaachъ atd. Na př. unoſaſe t. j. vnosiáše ingerebat Greg., znaſachu t. j. snažáchu (sě) moliebantur tamt., praueſe ze
