[212r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcea to u boha obdržela[3649]obdržela: obdrzyela. Takéž prosmy milého hospodina, ať nás ráčí všeho[fv]všeho] wſſyeho zlého uchovati. Sedmé uprositi sobě všicknu milost, jakož praví syn boží: „Jeden člověk v noci přišel[3650]přišel: przyſſyel k svému přieteli, prosě jeho, aby jemu požíčel[3651]požíčel: pozyczyel pecna chleba, a ten přietel jemu odpovědě a řka: Čemus dřéve nepřišel[3652]nepřišel: neprzyſſyel, jižť ležím s svými dětmi a zavřienyť jsú dveři, nemohuť vstáti ani chleba dáti.“ I on počě jeho velmi dlúho prositi a nerodi nikam jíti. I ten přietel nevěda, co s ním učiniti, an jemu neda spáti, tluka[fw]tluka] thlka naň a prosě jeho, že musí vstáti a dáti jemu chleba již ne pro přietelstvie, ale pro jeho snaženstvie, že jeho snažně prosieše. Takéž, ač již jest hospodin v nebesiech s svými svatými a nechce[3653]nechce: nechczye nás v které truchlosti uslyšěti a nechce nám[fx]nám] nem potřeby dáti. Prosme jeho snažně a tlucme naň a nedajme jemu pokoje, vždyť nás musí uslyšěti, ač pro naši dobrotu, ale pro naše[3654]naše: naſſye volánie. Jako máti dá chleba dietěti, aby neplakalo, takéž král nebeský dá nám svú milost, abychom jeho nestarali.
O třetiem[3655]třetiem: trzyetyem mámy znamenati, že mámy[fy]mámy] mamamy hospodina prositi múdřě a pokorně a snažně. Prvé mámy jeho prositi múdřě, abychom věděli, co prosiec a kterú řěčí a kterak. Neb ktož nemúdřě prosí, ten nemúdré dary[3656]původně zapsáno dany, rukou C opraveno na dary béře. A ktož prosí nevěda co, vezme, což nechce[3657]nechce: nechczye. A ktož prosí boha ležě, tomu bóh spě odplatí. Protož ktož chce[3658]chce: chczye co u pána prositi, musí s[3659]s: z dobrými koláči jíti a múdřě prositi s přáteli[3660]přáteli: przyateli, [b]označení sloupcekteréž pán rád vidí. Takéž když chceš boha zač prositi, musíš přědeň do kostela jíti s[3661]s: z dobrými skutky a prositi jeho snažně a svatých nazývati, by ráčili sě za tě přimluviti. Druhé mámy prositi pokorně jako onen sluha prosil svého pána, pad na zemi k jeho nohám, i odpustil jemu deset tisícuov kop dluhu. A svatá Maří Magdalena[3662]Magdalena: Magd. pokorně prosila a plačíci, i odpustil jie hospodin všechny[fz]všechny] wſſyech hřiechy. Třetie mámy snažně prositi jako ona žena pohanská snažně prosila, ješto buoh s ní nechtěl mluviti[ga]mluviti] muluwyty, však[3663]však: wſſyak ona sě nerozpáčila, ale vždy snažně prosila i obdržala[3664]obdržala: obdrzyala jest své dceři zdravie a sobě boží milost. Čtvrté znamenajte, kterak mámy prositi a co a kterú řěčí. Takto mámy prositi a tuto řieci: „Otče[3665]Otče: Otczye náš, jenž si v nebesiech“ etc.cizojazyčný text To slóve božie modlitba, neb ješto ji sám pán buoh složil. Když sú jeho apoštoli prosili a řkúce: „Milý hospodine, rač ny naučiti modliti sě bohu.“ An jim vece: „Takto sě modlte a tak řiekajíce[3666]řiekajíce: rzyekaycze: „Otče náš.“ Ta modlitba slóve po latinsku a i jest nálepšie i najdóstojnějšie, protože ji sám buoh složil a dal ji apoštoluom a kázal ji učiti vše křesťanstvo[3667]křesťanstvo: krzieſtyanſtwo. A když papež složí kterú modlitbu, dá od nie veliké odpustky ten, ktož rád páteřě pěje, což pak má veliké odpustky. Ta modlidba svatá má v sobě sedmeru prozbu, kterúž mámy boha prositi. Prvé tři prozby jsú duchovnie a čtyři tělesné. Abyšte věděli, které jsú to prozby a tiem snažnějie páteř pěli, znamenajte.
