ryt[211r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceieře, ať pozná pravdu na zemi.“ I vece jemu: „Vstaň, Petře[3615]Petře: petrzye, ve jmě božie a pověz pravdu.“ A on hned vsta a vecě: „Vězte to všichni, žeť sem já jemu tu ves prodal a peniezě vzal.“ Tehdy svatý Stanislav jemu vecě: „Petře[3616]Petře: Petrzye, chceš li ješče[3617]ješče: geſczie živ býti, uprošiť zdravie u boha za několik let.“ An jemu vece: „Nechci, neb mám již brzo spasen býti, ale prosím tebe, pros boha za mě.“ A hned položiv sě, pusti duši. A tak jest ostal při svéj cti a při téj vsi. Opět jeho svatost svědčí rozličné nemoci. Jakož sě čte o nem, když krakovský biskup bieše[3618]bieše: byeſſye přijěl do Říma, prosě, aby svatého Stanislava vzdvihali, vypravuje jeho život přěd papežem[fn]papežem] pazem. Tehdy papež svola kardinály a radi sě o tom. I povolichu všichni, jediný[3619]jediný: gyedyny kardinál neda toho učiniti a řka: „Až jeho svatost poznámy.“ A hned toho dne ten kardinál na smrt sě roznemože[3620]roznemože: roznemozie i prosi papežě, aby jej[3621]jej: gyey zpoviedal. A když by téj noci, svatý Stanislav sě jemu zevi a řka: „Chceš li zdráv býti? „Toti rád.“ An jemu vece: „A proč nedáš mého těla zdvihati?“ I on vece: „A ktos ty?“ A on: „Jsem svatý Stanislav, biskup krakovský.“ Ale ten kardinál vecě: „Milý otče[3622]otče: otczye svatý, rač mě, ó, uzdraviti, a chci tam sám jíti a tvé svaté tělo vzdvihati.“ An jemu vece: „Vstaň a buď zdráv a vseda na kuoň jediž přěd papežě.“ A hned ten kardinál vsed na kuoň, jěde do papežova dvoru. Tehdy uzřěv jej papež, počě sě diviti, kterak jest uzdraven. An pade k nohám papežovým a počě jeho prositi, aby kázal zdvihati tělo svatého Stanislava, že jest skrozě nen [b]označení sloupceuzdraven. A hned papež všed do kostela, počě kázati svatost svatého Stanislava a tu jej zdviháchu.
Opět se čte o nem, že jeden bieše oslnul. Tuž svatý Stanislav sě jemu zevi a řka: „Chceš li zdráv býti, jdi do Krakova k mému hrobu a ty peniezě ofěruj, ješto máš, bohu na čěst.“ An vece: „Na mú vieru, nemám ižádného haléře.“ A on jemu vece: „Opatř lépe.“ Tehdy on siehne do měšce a vyně dva grošě, i jide do Krakova, položi jě na hrob svatého Stanislava a hned by zdráv na svú oči. Opět se čte o nem, když jeden vladyka jide svú ženú do Krakova k svatému Stanislavu, tehdy na cěstě jemu kuoň umřě. A on sě velmi smútiv, káza odřieti kuoň a kóži na vuoz vložiti a druhým koněm, jakž mohúc sě veziechu. A když puol míle odtad bychu, tehdy kuoň za nimi poběžě a velmi řehce[3623]řehce: rechczye. I žena toho vladyky vece: „Toť náš kuoň běží.“ I on jí vece: „Však[3624]Však: wſſyak sedíš na jeho kóži, kdež by sě náš kuoň vzal?“ I oni pohledachu kóžě na vozě, ano jie nenie. A tak zapřáhše[3625]zapřáhše: zaprzyahſſye ten kuoň, jědechu radostně k svatému Stanislavu a ten div kanovníkóm pověděchu. Prosmy etc.cizojazyčný text
O křížových dnech. In diebus Rogacionumcizojazyčný text
Petite, et accipietis, quaerite, et invenietis, pulsate, et aperietur vobis.cizojazyčný text[3626]Mt 7,7 Tato slova píše[3627]píše: pyſſye svatý Matěj evanjelista[3628]evanjelista: ewn, a ta jest pověděl sám syn boží a řka: „Proste a vezmete, hledajte a naleznete[fo]naleznete] neleznete, tlucte a bude vám otevřieno.“ Hospodin vida hlúpost lidskú, že neumějí své věci obmysliti ani mohú boha chváliti pro svú
