[149r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcepřijala, chtieći[1198]chtieći: chtyety jemu dobré dni ukázati. S právem dnešní den přijal ji syn boží do svého domu a do vlasti nebeskéj. Najprvé duši, a potom tělo třetí den. A protož uzřev král Šalomún jejie chválu, kterúž jest měla dnešnieho dne, i povědě ta slova dřéveřečená a řka: „Která jest ta?“ etc.cizojazyčný text V kterýchžto[bo]kterýchžto] terychzto sloviech diví sě trojé věci. Prvé jejie svatému životu, druhé jejie divnéj smrti, třetí jejie veliké chvále, kterúž jest jako dnes měla od svého milého syna.
Prvé praví, že tak divná jest byla životem, a to na třech věciech, točiž na svatosti, nebo dřéve svata byla, než sě jest narodila. A po početí syna božieho tak byla potvrzena, že nikake hřešiti nemohla. Ó, zajisté ona jest chrám Šalomuonuov na všem světě najsvatější. O níž sě čte v Králových kněhách, protož svatější byla než anjelé pro svú[1199]svú: ſſw pokoru, svatější než patriarchy, točiž svatí a staří otcové, pro svú[1200]svú: ſw vieru i svatější než apoštolové, nebo ktyž bieše[1201]bieše: bieſye potuchla viera v srdći[1202]srdći: ſrdty apoštolském, když žádný při nem neostal, tu ona sama ostala pod křížem. A to sě znamenává na jednéj svieći[1203]svieći: ſwiety, kteréž neuhašují na temných jitřnech[1204]jitřnech: gitrſnech. Svatější byla nežli svaté evanjelisty, nebo jest je[1205]je: gie ona učila a pravila jim, čsož jest uměla a věděla a slyšala od anjela a od boha, opět svatější byla nežli mučedlníći[1206]mučedlníći: muczedlnyty, nebo oni sú mučeni jedno na těle, ale ona i na duši. A protož svatý Bernart praví, že jest věcší nade všechny mučedlníky, také svatější než zpovědníći[1207]zpovědníći: zpowiednyty, nebo ač jsú byli zpovědlníći[1208]zpovědlníći: zpowiedlnyty milostiví, však svatá Maří, matka milosrdná, byla plna plnosti. Svatější byla než děvice, nebo panenstvo slíbila bohu a čistú pannú ostala i po svém porození, jenž jest porodila našeho spasitele Jezukrista, a protož zajisté jest měla takú svatost, že všechny svaté převýšila. A protož Šalomún divě sě jejie svatosti i vece a řka: „Která jest tato tak svatá, tak dóstojná?“ [b]označení sloupceA to znamenává sě skrze liliový květ, jenž bieše[1209]bieše: byeſye v chrámě Šalomúnově na slúpě vytesán. Skrze ten květ znamenává sě svatá králevna, že jest ustavena nad slúpy v chrámě, točiž nade všemi svatými v nebeském království[1210]království: kralowſtwye.
Druhé diví se jejie milosti, kterúž jest měla v svém životě a kterúž ukáže dnes všem, ktož budú hledati jejie milosti a kteří potřebují jejie milosti. Protož prosmy jejie milosti, ať nám ráčí býti milostiva. Nebo ji k modle přirovnávají a prutem ji nazývají[1211]nazývají: nazyewagy proto, že ji k sobě snadno přiklonie. Jakož sě čte o jednom, jenž když kolivěk uzřel obraz svatéj Mařie, inhed klekl a spěl jednu Zdráve Marii. A když ten jistý ležieše na smrtedlnéj posteli, nenaděje sě zdravie, tehdy svatá Maří přijide k nemu se dvěma pánoma i vece jemu: „Zdráv, přieteli.“ I on otáza: „Kto ste vy?“ Svatá Maří[1212]Maří: marzye odpovědě: „Já sem matka milostivá a ta metla nebeská, jíž zahoním tvé nepřátely, žes mě k sobě přikloňoval svú[1213]svú: ſw modlitvú. Tys mně slúžil malú věc, pozdravujě mne jednú modlitvú, jenž mi byla od tebe velmi vzácná, proto, chtěš liž zdráv býti?“ I on vece: „Ó, žádná milostivá, i toti rád.“ Hned svatá Maří ujemši jej za ruku, vzdviže jej a řkúći[1214]řkúći: rzkuty: „Vstaň a budeš zdrá. A služ mi rád a doslúžíš sě bydla nebeského.“ Vzdechnúc prosmy jie, ať nám uprosí dlúhé zdravie, nebo hned ten jistý poklek, poděkova jie a řka: „Ó, matko božie, přieliš jsi rozpustila svú[1215]svú: ſw milost, že tak vysoko sahá až do nebes, tak hluboko až do pekla, tak dlúze, až sě rozšiřuje[1216]rozšiřuje: rozſyrzugye na kraj světa. Třetí diví sě jejie krási, neb tak byla krásná, že nikdy v ženském národě
