[144r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceboží pro jeho poslušenstvie. Nebo když syn boží chodieše[az]chodieše] chdieſye podlé moře i uzře svatého Jakuba, an loví ryby [s]text doplněný editorem svým otcem, i povola jeho. Tehda hned svatý Jakub nechav všeho i svého otce i jide za ním a chodi vždy po nem, neb poslušenstvie činí člověka milého bohu. Jakož praví svatý Jan v Tajenství, a to sám buoh pověděl k lidem a řka: „Miloval sem tě proto, žes poslušenstvie držal.“ A to jest svatý Jakub velmi držal a choval jeho, jakož sě čte v Skutciech[ba]Skutciech] Skutyech apoštolských, když sě biechu Židé sebrali veléc apoštolóm, aby nekázali božieho slova. Tehdy svatý Jakub jim vece: „Musímeť viece boha poslúchati než lidi.“
Třetie miloval jeho buoh pro jeho ustavičnú milost, kterúž jest měl ku bohu do svéj smrti, nebo jest tak silně boha miloval, že ižádné hrózy ani muky ani smrti nemohly jeho odlúćiti[987]odlúćiti: odlutyty od milosti božie, neb v Jeruzalémě s jinými apoštoly byl bičován, aby přestal kázanie, avšak to míle trpěl a nadto smrtí sě nedal přemoći[988]přemoći: przemoty. Jakož sě čte o něm, když kázáše[989]kázáše: kazaſye svatý Jakub v Židovstvě, tehdy jeden čarodějník ménem Hermogenes posla k němu svého učedlníka, aby jej potupil a přemohl svými čáry. Ale svatý Jakub toho učedlníka ménem Fileta boží moćí[990]moćí: moty přemože a na vieru boží obráti. A když ten Filet vráti sě k svému mistru i povědě jemu, že jest křesťanem a vieru jest přijal, i poče chváliti kázanie božie od apoštoluo. Tehdy Hermogenes sě rozhněva a svými čáry sváza Fileta, že sě nemóže hnúti, i vece: „Uzřím, pomóž liť tobě tvój Jakub.“ Tehdy Filet nevěda sobě čso zdieti, povědě to svatému Jakubovi po poslu. I svatý Jakub posla jemu svú[991]svú: ſw pásničku[992]vynecháno místo na jedno slovo a řka: „Vezmi tuto pásničku a rći[993]rći: rty: Uzdrav mě, hospodine, Jezukriste.“ A jakž to vece, tak hned by zdráv a jide k svatému Jakubu. Uzřev to Hermogenes, hněvy velikými posla črty a káza [b]označení sloupcejim, aby svatého Jakuba a Fileta předeň přinesli.
Přišedše črté před svatého Jakuba, počechu volati u povětřie a řkúce: „Ó, svatý Jakube, boží apoštole, smiluj[bb]smiluj] ſnylug sě nad námi, neb dřévi, než jsi nás došel, až již hořímy ohněm pekelným.“ I vece jim svatý Jakub: „A poč ste sem přišli?“ Črté jemu odpověděchu: „Hermogenes nás poslal k tobě, abychom tě s Filetem svázali a svážíc přinesli k nemu, a již nás anjel boží svázal plamennými řetězy a velími nás mučí.“ Vece jim svatý Jakub: „Rozvěž vás anjel boží, jdětež a Hermogena sviežíce přiveďte ke mně bez úrazu.“ I črté jemu vecechu: „Daj nám moc nad ním, ať svého hoře pomstímy.“ Vece jim svatý Jakub: „Toť Filet před vámi stojí, čemu jeho nejměte?“ I črté jemu vecechu: „My sě nesmieme dotknúti ani uraziti toho, ješto jest v tvém loži.“ A když črté letěvše[994]letěvše: letyewſie, svázachu Hermogena a přivedechu jej k svatému Jakubu. Hned Hermogenes kleče, poče plakati a milosti prositi. Tuž svatý Jakub jej rozváza, an udeři sebú k jeho nohám a řka: „Ó, vykupiteli lidských duší, přijmi mě kajíćieho[995]kajíćieho: kagityeho k své milosti.“ A svatý Jakub přije jej k milosti a hned jeho sám pokřsti. Uzřevše[996]Uzřevše: wzrzewſie to Židé, že sě Hermogenes obrátil na vieru křesťanskú, rozhněvachu sě velímě. Tehdy přišedše[997]přišedše: prziſedſie i jachu svatého Jakuba a provaz jemu na hrdlo vzděchu i vlečéchu jej před krále Heroda. A král pro prosbu židovskú káza jemu hlavu[998]hlavu: hlaw stieti. A když jej vedechu na popravu[999]popravu: popraw, tehdy jeden zlámaný na ćestě[1000]ćestě: tyeſtye ležě zvola k nemu a řka: „Ó, svatý Jakube, rač mě uzdraviti.“ I svatý Jakub vece a řka: „Ve jmě božie, pro jehož méno vieru vedú mě na popravu[1001]popravu: popraw, vstaň a buď zdráv.“ An hned vsta ve zdraví a pochváli boha. A uzřev to Joziáš, jenž jej za hrdlo vlečieše[1002]vlečieše: wleczyeſſye,
