[147r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcety řetězy, ako by kdy jeden byl, a ten i dnes jest v kostele svatého Petra. Tehda papež a ta králevna Eudochia ustavichu tento den na čest svatému Petru, ješto byl na čest prvé pohanu římskému ćiesaři[1099]ćiesaři: tyeſſarzy. Třetie tento hod jest ustaven nám na užitek, že hospodin dal svatému Petru tu moc rozvázanie na tomto světě, aby jakož jej jest v žaláři z uokovó rozvázal, takéž aby nás hřiešné na světě chřiechuo zbavil. A protož my, jenž sme svázáni okovami smrtedlných hřiechuo a potřebujeme rozvázanie a rozhřešenie, proto máme dnes snažně svatého Petra čstíti, aby on nás ráčil rozhřěšiti našich všech hřiechuo. Prosmy jeho milosti etc.cizojazyčný text
O druhém znamenajte, že svatý Petr vzdal bohu čtveru obět. Prvú, že svého hřiecha, ješto byl boha třikrát zapřel, velmi želel až do své smrti. Druhé, že pomněl na hospodina a jeho kázanie vždy činil, že když na syna božieho zpomenul, inhed zaplakal. Třetie, že všeckno protivenstvie židovské proň trpěl. Čtvrté, že sě pro buoh na smrt dal.
Prvé plakal jest na svój hřiech, věda, že chřiech mnoho zlého činí lidem. Prvé, že hřiech odvodí od nebeského králevstvie. Druhé, že sě bohu velímě nelíbí a buoh jeho velmi mstí. Jakož jest na oněch ukázal, ješto jě potopú ztopil a ješto sě pět měst propadlo pro své hřiechy. A Adam z rájě vyhnán, anjel s nebe strčen Luciper se všemi črty. Třetie, že sě hřiech diáblu velmi líbí, a proto lidi rozličně pokúšie, aby jě k hřiechu připravil. Na to máme příklad na jednom pústeníku, jehož zlý duch pokúšel čtyřidćeti[1100]čtyřidćeti: cztyrzydtyety let, avšak jeho nemohl přelstiti. Prosmy milého svatého Petra, ať pro své svaté rozvázanie ráčí nás rozvázati a rozhřěšiti našich všech těžkých hřiechuo, a potom našim milým dušiem ráčí uprositi boží milost a, vyveda je z múk, dovésti jě do nebeského králevstvie, kdež milý [b]označení sloupce[1101]na tomto je omylem znovu zapsáno ktez myly, není škrtnuto ani podtrženo svatý Petr koronován a nastolován jest. Jehožto etc.cizojazyčný text
Laurencii martyriscizojazyčný text[1102]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Wawrzenċa
Probasti cor meum, Domine, et visitasty, ygne me examinasti.cizojazyčný text[1103]Ps 16,3 Tato slova píše[1104]píše: pyſye svatý David a řka: „Pokusil si, hospodine, srdce mého a navščevoval si mě v noći[1105]noći: noty i ohněms mě zkušoval, a nenie nalezena na mně zlost a nespravedlnost.“ Tato slova psal jest svatý David v Žaltáři, a ta jest pověděl svatý Vavřinec, jemuž dnešní den děje[1106]děje: diegye sě čest a chvála. A v těch sloviech trojí[1107]trojí: troy věc činí. Prvú bohu děkuje[1108]děkuje: diekugie, že jej na tomto světě tresktal, jakož dietkám činie, když je káží, tehdy děkují svým starostám a někty líbají metly, kterýmiž[1109]kterýmiž: kterymys jě tepú. Takéž činí dnešní den svatý Vavřinec, že děkuje[1110]děkuje: dyekugye hospodinu z dobré kázni. Druhé ukazuje[1111]ukazuje: vkazugie svú[1112]svú: ſw svatost na tom, když die: „A nenalezena jest na mně zlost nebo vina.“ Málo jest nynie takých Vavřincuo, kteří by mohli řéći[1113]řéći: rzety: „Nenie na mně zlosti a nespravedlnosti.“ Třetie pro tu dvojí[1114]dvojí: dwoy věc navščevován býti od boha, když die: „A navščevoval si mě v noci.“
Podlé prvnieho máme znamenati, že buoh zde na světě svých přátel pokúšie, kteréž chtě mieti v svém klášteře nebeském. Jakož obyčej jest zákonníkóm, že žáčkové, kteříž[1115]kteříž: kterzyz mají přijěti býti do kláštera, prvé pokúšeni bývají, a když bratřie uzřie na nich, že jsú kázáni, snažni a nábožni, pokorni a skrovni, potom jě přijmú k svému svrchování a potvrzení klášterskému.
Znamenajte, že hospodin pokúšie svých robencuo ve dvú[1116]dvú: dw věcí. Prvé u prospěšenství[1117]prospěšenství: p(ro)ſpyeſenſtwye, druhé u protivenství. U prospěšenství dvojie věc zbavuje[1118]zbavuje: zbawgye člověka z božie cesty, točiž sbožie a dóstojenstvie. Nebo někdy hospodin dává člověku zbožie[1119]zapsáno na marginu stejnou rukou na všem světě, a ktož jeho dobře užívá a dobře
