[154r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesvatého křížě své nepřátely pobil a přemohl. A to dnešní den svatá ćierkev[1433]ćierkev: tyerkew světí povýšenie svatého kříže. Neb jako toho dne bylo to svaté dřevo povýšeno. Jakož sě čte o tom, když Kozdras, ćiesař[1434]ćiesař: tyeſarz pohanský, toho léta, jenž pobojoval Jeruzalém, i vzal část svatého kříže[1435]kříže: krziſe, jehožto byla svatá Elena ostavila, chtě, aby sě jemu klaněli jako bohu samému. I učini sobě věži z zlatta a střiebra[1436]střiebra: ztrzyebra a z drahého kamenie a v téj učini slunce a měsiec a hvězdy, aby běžaly podlé běhu nebeského, a sám sede jakti buoh na svém tróně a dřevo svatého kříže postavi sobě na pravići[1437]pravići: p(ra)wyty miesto syna božieho a kokot na levići[1438]levići: lewity miesto ducha svatého. A tak káza sě čstíti jako boha mocného. Tehda Erachus ćiesař[1439]ćiesař: tyeſarz sebra sobě veliké vojsko, protiv synovi Kozdrovu[1440]Kozdrovu: Kozdrow podlé řeky Dunajě velmě silně pojede. Tehdy sě oběma vojskoma slíbi, aby sama sedala na mostu, a kterýž by ostal, aby ten ćiesařem[1441]ćiesařem: tyeſarzem byl. Tehdy Erchus poručiv sě bohu i znamenav sě svatým křížem, s ním sě u boj snide a s boží pomoćí[1442]pomoćí: pomoty svíćezi[1443]svíćezi: ſwyczezy nad ním a ćiesařstvie[1444]ćiesařstvie: tyeſarzſtwye obdrže a Kozdruo lid pobi, že sě musie pokřstiti. Tehda Erchus dobyv Kozdry, naleze jej, an sedí na svém tróně, i vece jemu: Když[1445]Když: Kdys dřevo svatého kříže tak dobře učstil, chtěš li křest přijieti, tehdy zachováš[1446]zachováš: ſachowas svój život i královstvie. Pakli nechtěš, budeš s světa shlazen.“ A když sě nerodě křstíti, hned jej svrže[bv]svrže] ſwrzye s věže po hlavě a káza jemu hlavu[1447]hlavu: hlaw stieti a syna jeho mladšieho káza křstíti a při otcovu[1448]otcovu: otczow království jej ostavi. A v téj věži sebrav zlatto a střiebro, rozda na kostely a sám vzem svatý kříž, nese jej do Jeruzaléma. A když s hory Olivetskéj sjede a chtieše jeti do brány, hned sě zed sstúpi v hromadu, až by brány neznati. Tomu sě všechni počechu diviti, hned boží [b]označení sloupceanjel zjevi sě jim nad branú, držě kříž v rukú i vece: „Král nebeský[1449]nebeský: nebeſſkyg když jel na muky, nejel na oři, ale na oslíku velmi pokorně, dávajě vám příklad.“ A tak řka anjel, hned odjide. Tehdy ćiesař[1450]ćiesař: tyeſarz zaplakav i ssěde s koně a sám sě zzu a svleče, až v jediné košili ostal, vzem svatý kříž, pokorně a nábožně ponese. Hned sě jemu brána otevře, an všed do Jeruzaléma, svatý kříž v chrámě ostavi. A tu jednoho umrlého vzkřiesichu a mnoho nemocných uzdravichu a patnáste[1451]patnáste: patnazte slepých osvietichu. A tak ćiesař[1452]ćiesař: tyeſarz kosteluo tu popraviv, vráti sě do svých bydl, a tak povýši svatého kříšě[1453]kříšě: krzyſye.
Druhé slóve to silné dřevo, že nemocných posiluje[1454]posiluje: poſſilugie. Jako Damascen praví: „Kříž svatých jest podpora nemocných, huol slepých a osvěta.“ Dobře slóve huol, nebo jakož psi bojie sě holi, takéž diábli bojie sě svatého kříže. Jakož sě čte o tom, že jeden pán vždy chtěl slyšěti mši od svatého křížě na každý pátek a tu vždy zaprosil sám. A když bieše[1455]bieše: byeſſye umřel, tehdy črté jej vedechu na súd i zvolachu naň, že neměl na paměti božích múk a svatého kříže. Tehdy anjel mějieše[1456]mějieše: myegieſye ty všichny penieze, kteréž jest na ofěru položil a dával, a na každém bieše[1457]bieše: byeſye znamenie svatého kříže. A když črté ty penieze uzřechu, tu hned všicći[1458]všicći: wſyczty splanuchu a anjelé tu duši vzechu do nebeského královstvie.
Třetie slóve to dřevo silné, že našě dušě dovodí do nebeského královstvie, a proto slóve lodí křesťanská. O tom praví Šalomún: „Skrze malé dřevo lidé spaseni bývají na veliké vodě, nebo nemóže žádný přejieti moře tohoto světa, jedno sě musí převésti
