sobě. Ktož jie tělo mé a pie krev mú, tenť má život věčný a já vzkřiesím jej v súdný den. Tělo mé vpravdě jest pokrm a krev má pravý jest nápoj. Ktož jie tělo mé a pie krev mú, ve mně přebývá a já v něm. Jakož poslal mě jest živý otec, i já živ sem pro otce. A ktož jie mě, i on živ bude pro mě. Tentoť jest chléb, kterýžť jest s nebe stúpil. Ne tak, jakož otcové vaši jedli sú mannu na púšti a zemřeli sú, ktožť jie tento chléb, živť bude na věky.

Epištola sv. Pavla

Řeč epištoly sv. Pavla k Korintóm: Bratřie, jáť jistě vzalť sem od pána boha to, cožť sem vám vydal, že pán Ježíš v kterúž noc měl zrazen býti, vzal jest chléb, bohu otci chválu vzdav, lámal jest a řekl: Vezměte a jezte, toť jest tělo mé, kteréž za vás na smrt vydáno bude, to čiňte na památku mú. Též také i kalich, když byl odvečeřal, řekl jest: Tento kalich nového zákonu jestiť mé krve. To čiňte, kolikrát píti budete, na památku mú. Kolikrátž kolivěk budete jiesti chléb tento a kalich píti, smrt boží budete vyznávati, ažť i příde. A jistě ktož kolivěk bude jiesti chléb aneb píti kalich boží nedóstojně, vinen bude tělem a krví boží. A proto zkus sám sebe člověk, a tak z toho chleba jez a z kalicha pí. Neb jistě ktož jie a pie nedóstojně, odsúzenie sobě jie a pie, nemaje vážnosti o těle božiem.

Vážnost

Najvětčie vážnost má býti do člověka, aby přistúpal bez smrtedlného hřiecha. A netoliko aby jeho v tu chvíli neměl, ale i potom aby se jeho vdycky střiehl, nebť nenie dosti bez skutečného hřiechu přistúpiti, když jej potom mieníš učiniti, nebylať by to upřiemná vážnost, ale falešná a Jidášova zlost. Neb sám Kristus jest vyznal, jakož jest sv. Jan popsal řka: Kterýžť mě zraditi má, tenť se mnú do mísy sahá. A ďáblem jest jeho menoval, ač byl hřiechu skutkem nedokonal. Též ty svému bližniemu smrti žádaje a někomu utopenie neb upálenie jednaje, přistúpáš aneb chceš přistúpati k tej svátosti, pln sa ďábelstvie a jidášské zlosti. A protož řeč sv. Pavla jestiť pravá, žeť sobě člověk súd přijímá, kdyžť vážnosti k tej svátosti nemá.