všetečně posvětiti a tiem mieně lidem uškoditi a neprospěti, tenť by nebyl úmysl zřiezený, ale všetečnost. Páté die se: a k tomu sám kněz, neb když by někto měl oplatek a víno a úmysl a slova řekl, nebyl li by knězem, neposvětí. A bude li kněz mieti chléb, úmysl a jiné věci kromě vína, nesmie mše slúžiti, neb by nebyla Kristova večeře a tak ani mše, ale učinil by svatokrádež a hřiech veliký. Protož bude li kto toto písmo pilně čísti, již bude moci srozuměti, co činí to a kto, že pán Ježíš svými slovy tu slavnú svátost a večeři přichystává.

Komu to

Třetie již také vizme, komu to, tociš přichystáno a připraveno bývá od pána boha a kněze. K tomuť odpoviedá každý kněz, kdyžť mši zpievá nebo čte od božieho těla takto řka: V ten čas řekl Ježíš učedlníkóm svým a zástupóm židovským: Tělo mé v pravdě jest pokrm a krev má pravý jest nápoj. Tento pak text všichni kněžie jakožto vykládajíce, komu by se mienil, řiekají na hodinách. Takť jest obět této svátosti ustanovil, jejíž úřad knězi jest poručil; aby najprv sami přijímali a potom i jiným dávali. A k tomutoť vzní i také příleží písmo, kteréž jest psáno v přísloví Salomúnově v osmej kapitule, kterak múdrost věčná a nestvořená zove k tej večeři a die: Jestliže kto maličký jest, přídiž ke mně, a i k sprostným mluvilať jest: Poďte, jezte chléb mój a píte víno vám připravené. Znamenajž slova a písmo, važ, žeť kněžie toto písmo na den božieho těla všecko zpievají i mnoho jiného viec a jako poslové a sluhy božie, takť na tu svatbu a večeři zoví a volají. A jistě byť tomu zvání a volání právě rozuměli, žeť by se písmu neprotivili, ale takť by činili skutečně, jakožť volají a zpievají ústně. Ješče važme slova pána Ježíše, kteráž sú napsána ve čtení sv. Lukáše v druhémezcietmé kapitule, takto řekl jest k apoštolóm pán Ježíš: Vezměte a dělte mezi sebú. V tom, když die vezměte, okázal jest své prelátstvie a biskupstvie k svej osádce, neb