[596v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcena tento svět přišel.“ J11,28 A když to povědě, otjide i povola tajně Mařie, sestry své, řkúci: „Mistr jest přišel[521]jest přišel] adest lat., venit var. a volá tě.“ J11,29 Ona, když to uslyšě, vsta rúčě i jide k ňemu, J11,30 nebo ješče nebieše Ježíš[522]Ježíš] gyezyſſ rkp. přišel do města, ale ješče bieše na tom miestě, kdež[523]kdež] kdiz rkp. bieše jej Marta potkala. J11,31 Tehdy Židé, ješto s ní[524]ní] nym rkp. biechu v domu těšiece ji, když uzřěchu Maří, že jest rúčě vstala i vyšla, jidú za ní řkúce, žeť ona jde k rovu, chtiec plakati[525]plakati] + ibi lat.. J11,32 Pak Maria, když přijide, kdež bieše Ježíš[526]Ježíš] giezyſſ rkp., uzřěvši jej, pade k jeho nohám i vecě[527]vecě] dicit lat., dixit var. jemu: „Hospodine, by ty byl sde, muoj bratr nebyl by umřěl.“ J11,33 Tehdy Ježíš[528]Ježíš] giezyſſ rkp., když ji uzřě plačíce i Židy, ješto biechu s ní přišli, plačíce, zarmúti svuoj[529]svuoj] navíc oproti lat. duch, a smútiv sám sě, J11,34 vecě[530]vecě] et dixit lat.,dixit var.: „Kde jste jej položili?“ Vecěchu[531]Vecěchu] Dicunt lat. jemu: „Hospodine, poď a uzříš[532]uzříš] vide lat..“ J11,35 I vzeslzě Ježíš[533]Ježíš] gyezyſſ rkp.. J11,36 Tehdy pověděchu Židé: „Aj, kterak jest jeho miloval!“ J11,37 Ale někteří z nich pověděchu: „Nemohl jest tento učiniti, aby on neumřěl, jenž jest otevřěl oči urozeného slepcě?“ J11,38 Tehdy opět Ježíš[534]Ježíš] gyezyſſ rkp. rmútě sě sám v sobě, přijide k rovu. A tu[535]tu] navíc oproti lat. bieše jěskyně a kámen na ni[536]ni] + erat lat., nemá var. vzložen. J11,39 I[537]I] navíc oproti lat., + Et var. vecě Ježíš[538]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Nazdvihněte kámen.“ Vecě[539]Vecě] Dicit lat. jemu Marta, toho sestra, jenž bieše umřěl: „Hospodine, již smrdí, nebo čtvrtý den jeho smrti[540]čtvrtý den jeho smrti] quatriduanus lat. jest.“ J11,40 Vecě[541]Vecě] Dicit lat., Dixit var. jiej Ježíš[542]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Však jsem tobě pověděl, že uvěříš li, uzříš slávu boží.“ J11,41 Tehdy vzdvihú kámen. Pak Ježíš[543]Ježíš] gyezyſſ rkp. vzved svoji oči[544]svoji oči] oculis lat., oculos suos var. vzhóru, povědě: „Otče, činím tobě chválu, že mě slyšíš[545]slyšíš] audisti lat., audis var.. J11,42 A já dobřě viem[546]dobřě viem] sciebam lat., že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem pro lid, jenž okolo stojí, aby uvěřili, že jsi ty mě poslal.“ J11,43 To když povědě, velikým hlasem zavola: „Lazaři, [b]označení sloupcepoď ven!“ J11,44 A inhed vyjide, jenž bieše umřěl, jsa uvit za nohy i za rucě obvijadlem a jeho tvář bieše příkrovem obvázána. I[547]I] navíc oproti lat. vecě jim Ježíš[548]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Rozvěžte jej a nechajte otjíti.“ J11,45 Tehdy mnozí z Židóv, ješto biechu přišli k Maří i k Martě, uzřěvše [to]text doplněný editorem, ješto jest učinil[549]učinil] + Iesus lat., nemá var., uvěřichu veň. J11,46 Ale někteří z nich otšedše k duchovníkóm, pověděchu jim to, ješto jest Ježíš[550]Ježíš] gyezyſſ rkp. učinil.

J11,47 Protož biskupi i duchovníci sebrachu sě v radu[551]v radu] concilium lat., ad concilium var. proti Ježíšovi[552]proti Ježíšovi] gyezyſſowi rkp., navíc oproti lat. i mluviechu: „Co učinímy, že tento člověk veliké[553]veliké] multa lat. divy činí? J11,48 Propustímy li jeho tak, všichni veň uvěřie, a přijdúce Říměné, vzberú naše miesto i lid.“ J11,49 Tehdy jeden z nich, jménem Kaifáš, jenž bieše biskupem téhož léta, vecě jim: „Vy ničehož nevieste J11,50 ani sě domyslíte, že nám[554]nám] vobis lat., nobis var. slušie, aby jeden člověk umřěl za lid, aby vešken lid nezahynul.“ J11,51 Ale toho jest sám ot sebe nepověděl, než že jest byl biskupem toho léta, prorokoval jest, že Ježíš[555]Ježíš] gyezyſſ rkp. jmá umřieti za lid, J11,52 a netoliko za lid, ale aby[556]aby] a rkp. božie syny, jižto biechu rozprášeni, shromazdil v jednotu. J11,53 Protož ot toho dne mysléchu, aby jeho zahubili.

J11,54 Potom Ježíš[557]Ježíš] gyezyſſ rkp. nechodieše již zjěvně mezi Židy[558]mezi Židy] apud Iudaeos lat., inter Iudaeos var., ale otjide do krajě podlé púščě, do města, ješto slovieše Effren, a tu bydléše s svými učedlníky. J11,55 A blízetko bieše velika noc židovská. I jidú mnozí z krajiev do Jeruzaléma přěd velikú nocí, aby sebe posvětili. J11,56 I hledáchu Ježíšě[559]Ježíšě] gyezyſſie rkp. a mluviechu sami k sobě, stojiece v chrámě: „Co sě vám mní, že jest nepřišel na den slavný?“ Nebo biechu biskupi i duchovníci vydali přikázanie: Ktož by vzvěděl, kde on jest, aby jej[560]jej] navíc oproti lat. ukázal a[561]a] navíc oproti lat.