ve[597v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcecě: „Ne pro mě jest tento hlas přišel, ale pro vy. J12,31 Již jest súd světský, [již]text doplněný editorem[590]již] nunc lat. kniežě tohoto světa bude ven vyvržen. J12,32 A já, když budu povýšen ot země, všecko vztáhnu sám k sobě.“ J12,33 (A to mluvieše dávajě znamenati, kterú smrtí jmějieše umřieti.)
J12,34 Otpovědě jemu zástup: „My jsmy slýchali v zákoně, že Kristus ostane na věky, a kterak ty pravíš, že[591]že] navíc oproti lat., + quia var. musí býti povýšen syn člověčí? Který jest to syn člověčí?“ J12,35 Tehdy jim vecě Ježíš[592]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Ješče málo světlosti[593]málo světlosti] modicum, lumen lat. u vás jest. Choďte, poňadž světlost jmáte, ať[594]ať] a rkp. vás tmy neobstúpie. A ktož chodí ve tmách, nevie, kam jde. J12,36 Když jmáte světlost, věřte v světlost a[595]a] ut lat. budete synové světlosti.“
To vymluviv Ježíš[596]Ježíš] gyezyſſ rkp., otjide ot nich i skry sě, J12,37 že[597]že] autem lat. když jest toliko divóv učinil přěd nimi, neuvěřichu veň, J12,38 aby řěč proroka Izaiášě naplnila sě, ješto [jest]text doplněný editorem pověděna: Hospodine, kto uvěři sluchu našemu a moc[598]moc] brachium lat. hospodinova komu[599]komu] k tomu rkp. jest zjěvena? J12,39 Protož nemožiechu uvěřiti, že jest pravdu[600]pravdu] iterum lat. pověděl Izaiáš: J12,40 Oslepil jest jich oči a zapeklil jich srdce, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a nenavrátili sě[601]nenavrátili sě] convertantur lat., abych[602]abych] et lat., ut var. jě uzdravil. J12,41 To jest řekl Isaiáš, když jest viděl jeho slávu a mluvil jest o ňem.
J12,42 Avšak[603]Avšak] + et lat., nemá var. z kniežat mnozí veň věřiechu, ale pro duchovníky nepřiznáváchu sě, aby z uobcě nebyli vypověděni, J12,43 nebo milováchu slávu lidskú viece než slávu boží. J12,44 Tehdy Ježíš[604]Ježíš] gyezyſſ rkp. voláše a řka: „Kto u mě věří, nevěří u mě, ale v toho, kto mě jest poslal. J12,45 A kto mě vidí, vidí toho, kto mě jest poslal. J12,46 Já světlost přišel jsem na svět, aby každý, ktož u mě [b]označení sloupceuvěří, neostal ve tmách. J12,47 A ktož slyší slova má a nechová jich[605]jich] navíc oproti lat., + ea var., já jeho nesúdím. Nebo jsem nepřišel, abych súdil svět, ale aby sě spasil svět[606]aby sě spasil svět] ut salvificem mundum lat., ut salvetur mundus var.. J12,48 Kto mnú pohrdá a nepřijme mých slov, jmá, kto jej súdí. Řeč, kterú jsem já[607]já] navíc oproti lat., + ego var. mluvil, ta jej bude súditi v súdný[608]súdný] novissimo lat. den, J12,49 že já jsem sám ot sebe nemluvil, ale otec, jenž mě jest poslal, ten mi jest to přikázanie dal, co diem, ač i[609]ač i] et quid lat. poviem. J12,50 Však[610]Však] Et lat. viem, že jeho přikázanie život věčný jest. Protož což já mluvím, jakž mi jest řekl otec, tak mluvím.“
Třinástá kapitola
J13,1 Pak[611]Pak] navíc oproti lat., + autem var. přěd slavným dnem, ješto slóve velika noc[612]ješto slóve velika noc] Paschae lat., věda Ježíš[613]Ježíš] gyezyſſ rkp., že jest přišla jeho hodina, aby šel s tohoto světa [k otci]text doplněný editorem[614]k otci] ad Patrem lat., když jest miloval své, ješto biechu na světě, do skonánie miloval jě. J13,2 A když by večeřě a diábel již bieše vstúpil[615]bieše vstúpil] misisset lat. v srdce, aby jej zradil Jidáš Šimonóv Škariotského, J13,3 věda, že všecko jest dal jemu otec v rucě a že jest ot boha vyšel a k bohu [jde]text doplněný editorem[616]jde] vadit lat., J13,4 vstav ot večeřě, i složi[617]složi] ponit lat., posuit var. s sebe své rúcho, a vzem prostěradlo, přěpása sě. J13,5 Pak nali[618]nali] mittit lat., misit var. vody v medenici i jě sě mýti nóh svých[619]svých] navíc oproti lat., + suorum var. učedlníkóv a prostěradlem utierati, jímžto bieše přěpásán. J13,6 Tehdy přijide k Šimonu Petru. I vecě[620]vecě] dicit lat., dixit var. jemu Petr: „Hospodine, ty mi nohy umýváš?“ J13,7 Otpovědě Ježíš[621]Ježíš] gyezyſſ rkp. i vecě jemu: „Což já činím, ty nynie nevieš, ale potom zvieš.“ J13,8 Vecě[622]Vecě] Dicit lat. jemu Petr: „Nebudeš mi nóh mýti na věky!“ Otpovědě jemu Ježíš[623]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Neumyji ľ tebe, nebudeš se mnú čiesti jmieti.“ J13,9 Vecě[624]Vecě] Dicit lat. jemu Šimon Petr: „Hospodine, netoliko nohy mé, ale i rucě, i hlavu.“ J13,10 Vecě[625]Vecě] Dicit lat. jemu Je[598r]číslo strany rukopisužíšJežíš]
