[598v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcepravil vám, však jdu, chtě vám miesto učiniti. J14,3 A pakli otejdu i připravím vám miesto, opět přijdu i vezmu vy sám k sobě, že kdež já jsem, i vy budete. J14,4 A kamž já jdu, vzvieste i cěstu vieste.“ J14,5 Vecě[664]Vecě] Dicit lat. jemu Tomáš: „Hospodine, neviemy, kam jdeš, a kterak móžemy cěstu věděti?“ J14,6 Vecě[665]Vecě] Dicit lat. jemu Ježíš[666]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Já jsem cěsta[667]cěsta] cieſa rkp., + et lat., nemá var., život i pravda. Ižádný nepřijde k uotci, jediné skrzě mě. J14,7 By jste mě poznali, ovšem by jste i mého otcě poznali. Ale již jej poznáte i viděli jste jeho.“ J14,8 Vecě[668]Vecě] Dicit lat. jemu Filip: „Hospodine, ukaž nám otcě, a na tom dosti jmámy.“ J14,9 Vecě[669]Vecě] Dicit lat., Dixit var. jemu Ježíš[670]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Tolik časóv s vámi jsem, a nepoznali jste mne? Filipe, ktož mě vidí, i otcě vidí. Kterak ty mluvíš: Ukaž nám otcě? J14,10 Nevěříš[671]Nevěříš] Non creditis lat., Non credis var., že já jsem[672]jsem] navíc oproti lat. v uotci a otec ve mně[673]mně] + est lat.? Slova, kteráž já vám mluvím, sám ot sebe nemluvi, ale otec ve mně přěbývajě, ten činí skutky. J14,11 Nevěříte, že já jsem[674]jsem] navíc oproti lat. v uotci a otec ve mně[675]mně] + est lat.? J14,12 Ale však pro ty skutky věřte. Věrně, věrně pravi vám, ktož u mě věří, skutky, kteréž já činím, též bude on činiti, i těch věcšie bude činiti, že já k otci jdu. J14,13 A čsož koli budete prositi u otcě ve jmě mé, to učiním, aby sě oslavil otec v synu, J14,14 že což poprosíte[676]poprosíte] + me lat., nemá var. ve jmě mé, to učiním.“
J14,15 „Milujete li mě, přikázanie mého[677]přikázanie mého] mandata mea lat. chovajte. J14,16 A já budu prositi otcě, že[678]že] et lat., ut var. jiného utěšitele dá vám, aby s vámi ostal na věky, J14,17 ducha spravedlnosti, jehožto svět nemóže přijieti, nebo jeho nevidí ani jeho vie. Ale vy jej poznáte, že s vámi bude bydliti i u vás bude. J14,18 Neostavím vás sirotkóv, přijduť k vám. J14,19 Ješče malečko a svět mne již neuzří[679]neuzří] non videt lat., non videbit var., ale vy mě uzříte[680]uzříte] videtis lat., videbitis var., že jsem já živ i vy budete živi. J14,20 V tom dni vy poznáte, [b]označení sloupceže já jsem v mém otci a vy ve mně a jáz u vás. J14,21 Ktož jmá přikázanie má a jich chová, ten jest, jenž mě miluje. A ktož mě miluje, bude milován ot mého otcě a já jej budu milovati i oznámím sě[681]sě] meipsum lat., me var. jemu.“ J14,22 Vecě[682]Vecě] Dicit lat. jemu Jidáš, ne onen Škariotský: „Hospodine, co sě jest stalo, že sě[683]sě] teipsum lat., te var. chceš nám oznámiti, ale ne světu?“ J14,23 Otpovědě Ježíš[684]Ježíš] gyezyſſ rkp. i vecě jemu: „Ktož[685]Ktož] Si quis lat. mě miluje, schová mú řěč a mój otec bude jej milovati a k ňemu přijdem a přiebytek u ňeho učinímy. J14,24 Kto mne nemiluje, ten mé řěči[686]mé řěči] sermones meos lat., sermonem meum var. nechová. A řěč, jižto slyšíte[687]slyšíte] audistis lat., auditis var., nenie má, ale[688]ale] + eius lat. otcova, jenž mě jest poslal. J14,25 To jsem vám mluvil, s vámi bydle. J14,26 Ale utěšitel duch svatý, jehožto pošle otec ve jmě mé, ten vás všemu naučí i poradí vám všeho, což koli povědě[689]povědě] dixero lat., dixi var. vám.“
J14,27 „Mír vám ostavuji, mír[690]mír] + meam lat., nemá var. vám dávám. Ne jakož svět dává, jáz dávaji vám. Nemuť sě vaše srdce ani strachuj. J14,28 Slyšěli jste, že[691]že] + ego lat., nemá var. jsem vám pověděl: Jdu i přijdu k vám. By jste mě milovali, ovšem by jste sě radovali, že jdu k uotci, nebo otec věcší mne jest. J14,29 A již jsem vám pověděl, dřieve než sě jest stalo, abyšte uvěřili, když sě stane. J14,30 Již nemnoho budu s vámi mluviti, nebo jest přišel kniežě tohoto světa, a ve mně ničehož nejmá. J14,31 Ale aby poznal svět, že miluji otcě, a jakož mi jest dal přikázanie otec, tak učiním. Vstaňte, pojděm ottudto.“
Patnástá kapitola
J15,1 „Já jsem pravý kmen a muoj otec jest oráč. J15,2 Každú větev na mně, kteráž nenese ovoce, otejme ji, a každú, kteráž nese ovo[599r]číslo strany rukopisuce,
