nekame[596r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenujem tebe, ale z porúhanie a proto, že ty jsa člověk, činíš sě bohem.“ J10,34 Otpovědě jim Ježíš[485]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Však jest psáno u vašem zákoně[486]zákoně] zakony rkp., že jsem já řekl: Bozi jste. J10,35 A[487]A] navíc oproti lat. když jest ony nazval bohy, k nimžto božie řěč stala sě jest – a nemóže [sě]text doplněný editorem písmo rušiti –, J10,36 jehož jest otec usvětil a poslal na svět, vy pravíte, že sě porúhám[488]sě porúhám] blasphemas lat., blasphemo var., že jsem řekl: Jsem syn boží? J10,37 Nečiním li skutkóv otcě mého, neroďte mi věřiti. J10,38 Pakli[489]Pakli] + autem lat. činím, ač mi nechcete věřiti, skutkóm věřte, a[490]a] ut lat. poznáte i uvěříte, že otec ve mně jest a já v uotci.“ J10,39 Protož hledáchu Židé[491]Židé] navíc oproti lat., + Iudaei var. jeho popadnúti, an vyjide z jich rukú. J10,40 I otjide opět za Jordán na to miesto, kdež bieše Jan křstil najprvé, i osta tu. J10,41 A mnozí k ňemu přijidú i mluviechu, že jest Jan[492]Jan] + quidem lat. činil mnohý[493]mnohý] nullum lat. div. J10,42 A všecko, což jest řekl Jan o tomto, to pravda jest[494]jest] erant lat., sunt var.. A mnozí veň uvěřichu.
Jedennástá kapitola
J11,1 I bieše jeden neduživý[495]neduživý] nduziwy rkp. jménem[496]jménem] navíc oproti lat., + nomine var. Lazař z města z Betanie Maří i Marty, jeho sestrú[497]sestrú] sororis lat., sororum var.. J11,2 (A Maria ta jest byla, ješto bieše umazala hospodina mastí a utřěla jeho nohy svými vlasy, jejiežto bratr Lazař nemáháše.) J11,3 Protož poslašta jeho sestřě k němu, řkúce: „Hospodine, toť ten, jehož miluješ, nemáhá.“ J11,4 A uslyšav Ježíš[498]Ježíš] gyezyſſ rkp., vecě jim: „Nemoc[499]Nemoc] Memocz rkp., Nemocz Kyas tato nenie k smrti, ale pro slávu boží, aby byl oslaven syn boží skrzě ji[500]ji] gie rkp..“ J11,5 A milováše Ježíš[501]Ježíš] gyezyſſ rkp. Martu i jejie sestru Maří i Lazařě. J11,6 A když uslyšě, že nemáhá, tehdy proto osta na témž miestě dva dni. J11,7 Pak potom vecě svým učedlníkóm: „Pojděm opět do Židovstvie.“ J11,8 Pověděchu[502]Pověděchu] Dicunt lat. jemu učedlníci: „Mistře, nynie hledáchu Židé, chtiec [b]označení sloupcetě ukamenovati, a ty opět tam jdeš?“ J11,9 Otpovědě Ježíš[503]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Však jest dvanáste hodin za den. Ktož chodí ve dne, neurazí sě, že světlost tohoto světa vidí. J11,10 Pakli chodí v noci, urazí sě, nebo nenie v ňem světlosti.“ J11,11 To povědě a potom jim vecě: „Lazař, přietel náš, spí a[504]a] sed lat., et var. já jdu, abych jej ze sna probudil.“ J11,12 Tehdy vecěchu jeho učedlníci: „Hospodine, kdyžť spí, zdrávť jest[505]jest] erit lat..“ J11,13 A to bieše pověděl Ježíš[506]Ježíš] gyezyſſ rkp. o jeho smrti, ale oni mniechu, by o spání senném pověděl. J11,14 Tehdy[507]Tehdy] + ergo lat., nemá var. jim povědě Ježíš[508]Ježíš] gyezyſſ rkp. zjěvně: „Lazař jest umřěl, J11,15 a těším sě pro vy, abyšte uvěřili, že jsem tam nebyl. Ale pojděm k ňemu.“ J11,16 Tehdy povědě Tomáš, jenž slovieše Upřiemný[509]Upřiemný] Didymus lat., menším učedlníkóm[510]menším učedlníkóm] ad condiscipulos lat.: „Pojděm i my a[511]a] ut lat., et var. zemřěmy s ním.“ J11,17 A tak přijide Ježíš[512]Ježíš] gyezyſſ rkp. i naleze jej již v rově čtyři dni jmajíce. J11,18 (A byla jest Betanie podlé Jeruzaléma jako za patnáste hon.) J11,19 Tehdy mnozí z Židuov biechu přišli k Maří i k Martě, aby jě utěšili o jich bratru. J11,20 Tehdy Marta když uslyšě, že Ježíš[513]Ježíš] gyezyſſ rkp. jde, potka jeho, ale Maria doma sedieše. J11,21 Tehdy vecě Marta k Ježíšovi[514]Ježíšovi] giezyſſowi rkp.: „Hospodine, by ty byl sde, bratr mój nebyl by umřěl. J11,22 Ale i nynie vědě, že což koli požádáš na bozě, dá tobě buoh.“ J11,23 Vecě[515]Vecě] Dicit lat., Dixit var. jiej Ježíš[516]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Vstane tvuoj bratr.“ J11,24 Vecě[517]Vecě] Dicit lat. jemu Marta: „Vědě, že vstane ve vzkřiešení v súdný[518]súdný] novissimo lat. den.“ J11,25 Vecě jiej Ježíš[519]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Já jsem zkřiešenie i život. Kto u mě uvěří, ač[520]ač] etiam si lat., etiamsi var. by byl umřěl, ožive J11,26 a každý, kto jest živ a u mě uvěří, neumře na věky. Věříš li tomu?“ J11,27 Vecě jemu: „Ovšem, hospodine, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, syn boha živého, jenž jsi