[602v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceučedlník, jehož milováše Ježíš[932]Ježíš] gyezyſſ rkp., povědě Petrovi: „Hospodin jest.“ Šimon Petr, když uslyšě, že hospodin jest, přěpása sě sukní (že bieše náh) i pusti sě u moře. J21,8 Ale jiní učedlníci pluchu (že biechu nedaleko ot země[933]země] + sed lat., nemá var. jako dvě stě loket), táhnúce siet s rybami. J21,9 A když vyjidú na zemi, uzřěchu žeřěvie ležiece a rybu na ňem položenu i chléb. J21,10 I[934]I] navíc oproti lat. vecě[935]vecě] Dicit lat. jim Ježíš[936]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Přineste těch ryb, ješto jste nynie nalapali.“ J21,11 Tehdy[937]Tehdy] navíc oproti lat., + Tunc var. šed Šimon Petr i vytěže siet na zemi, plnú velikých ryb, tři a paddesát ke stu. A když jest jich tak mnoho bylo, však[938]však] navíc oproti lat. sě jest nerozdřěla siet. J21,12 I[939]I] navíc oproti lat. vecě[940]vecě] Dicit lat., Dixit var. jim Ježíš[941]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Poďte, obědujte.“ Avšak ižádný z těch, ješto obědváchu, nesmějieše jeho otázati: „Kto jsi ty?“, vědúce, že hospodin jest. J21,13 A přišed Ježíš[942]Ježíš] gyezyſſ rkp., vzem chléb dáváše jim, a takéž rybu. J21,14 To již sě jest třetie zjěvil Ježíš[943]Ježíš] gyezyſſ rkp. svým učedlníkóm, když jest vstal z mrtvých.

J21,15 A když obědváchu, vecě[944]vecě] dicit lat., dixit var. Ježíš[945]Ježíš] gyezyſſ rkp. Šimonu Petru: „Šimone Janóv, miluješ li mě viece těchto?“ Vecě[946]Vecě] Dicit lat. jemu: „Ovšem, hospodine, ty vieš, že tě miluji.“ Vecě[947]Vecě] Dicit lat. jemu: „Pas berany mé.“ J21,16 I[948]I] navíc oproti lat. vecě[949]vecě] Dicit lat. jemu opět: „Šimone Januov, miluješ li mě?“ Vecě jemu: „Ovšem, hospodine, ty vieš, že tě já miluji.“ Vecě[950]Vecě] Dicit lat. jemu: „Pas berany mé.“ J21,17 Vecě[951]Vecě] Dicit lat. jemu třetie: „Šimone Januov, miluješ li mě?“ Smúti sě Petr, že jest jemu třetie řekl: „Miluješ li mě?“, i vecě jemu: „Hospodine, ty všecko znáš, ty vieš, že tě miluji.“ Vecě jemu: „Pas ovcě mé. J21,18 Věrně, věrně tobě pravi, když jsi byl mlazší, opasoval jsi sě a chodil jsi, kamž jsi chtěl. Ale když sě ostaráš, ztiehneš svoji rucě a jiný tě opáše a povede tě[952]tě] navíc oproti lat., + te var., kamž ty nechceš.“ J21,19 To[953]To] + autem lat. jest pověděl znamena[b]označení sloupcejě, kterú smrtí jmá boha oslaviti. A když to povědě, vecě[954]vecě] dicit lat., dixit var. jemu: „Pojdiž za mnú.“

J21,20 Obrátiv sě Petr, uzřě onoho učedlníka, jehož milováše Ježíš[955]Ježíš] gyezyſſ rkp., + sequentem lat., jenž[956]jenž] + et lat. jest otpočíval při večeři na jeho prsech a řekl k ňemu[957]k ňemu] navíc oproti lat., + illi var.: „Hospodine, kto jest, jenž tě zradí?“ J21,21 Protož toho když uzřě Petr, vecě k Ježíšěvi[958]Ježíšěvi] giezyſſiewi rkp.: „Hospodine, a čso tento?“ J21,22 Povědě[959]Povědě] Dicit lat., Dixit var. jemu Ježíš[960]Ježíš] gyezyſſ rkp.: „Tak chci jeho ostaviti, poňadž sě nevrátím, co tobě tiem? Ty mne následuj.“ J21,23 Protož ta řěč vyjide mezi bratří, že ten učedlník neumře. A neřekl jest[961]jest] + ei lat., nemá var. Ježíš[962]Ježíš] giezyſſ rkp., že[963]že] navíc oproti lat., + quia var. neumře, ale: „Tak jeho chci ostaviti, poňadž nepřijdu, čso tobě tiem?“ J21,24 Ten jest učedlník[964]učedlník] + ille lat., nemá var., jenž dává svědečstvie o tom i popsal[965]popsal] poſlal rkp. jest toto, a viemy, že jest pravé jeho svědečstvie. J21,25 A jest[966]jest] + et lat. mnoho jiného, ješto jest činil Ježíš[967]Ježíš] gyezyſſ rkp., že když by sě pořád všecko psalo, vidí mi sě, že by tento svět nemohl chopiti těch knih, ješto by sě jměly psáti.