čeka[19r]číslo strany rukopisuti poslední výpovědi súdu božího. Hle, kterak mnozí z svatých pro výpovědi nejistotu toho súdu velice se báli a hodně! Neb sám pán pověděl: Mnozí mi dějí v ten den: Pane, však ve jméno tvé prorokovali sme a ďábly vymítali a mnohé divy činili. A tehdyť já dím jim řka: Odstupte ode mne, nikdý sem neznal vás. Protož poněvadž proroci a ďábluo vymětači a divuo ve jméno boží činitelé budú zahnáni. I ktoť bude moci býti jist a bezpečen i svatě živ sa, aby při tom soudu neměl strachu s bázní? Zajisté žádný. Neb není bez hřiechů zde na světě ani malé děťátko dne jednoho. Neb dí Izaiáš: Všecky naše spravedlivosti sú jako rúcho krvotočné ženy nečisté před[bc]před] přd bohem. Protož hodně se báti máme se všemi svými zajisté skutky, by se pak zdáli velmi dobří a spravedliví. Jakož Job říkal: Styděl sem já se za všecky své skutky. A svatý Pavel k Korintóm: Nic do sebe nevím, avšak v tom nejsem spravedliv učiněn. A Eclesiastes dí: Vo odpuštění hřiechuo nechtěj býti beze strachu. A protož svatý Řehoř die: Spravedliví lidé což koli činí, všeho se straší pamatujíce, kterak před hrozným súdci stanú. Já pak, nájbídnější člověk, co dím, co učiním, nemaje nic dobrého, co bych přinesl před toho súdci. Druhé pro té výpovědi tvrdé, plačtivé a téměř nesnesitedlné vyřčení[bd]vyřčení] wyřcenij, když dí: Odstupte! Jakož svatý Matúš napsal: Když přijde syn člověka v velebnosti své a všickni andělé s ním, tehdy sedne na stolici velebnosti své a shromáždí se k němu všickni národové a rozdělí je