[17v]číslo strany rukopisuTaké že najmenší myšlení a najmenší slovíčko nezuostane bez rozeznání. Neb tehdaž všickni skutkové naši jako na čelích našich napsáni súce budú všem zjeveni. Neb v Eclesiastiku psáno stojí: Na konci bude odkryt skutek jeho. Páté mušíme počet vydati netoliko, co sme zlého činili, ale i co sme dobrého opustili. O tom svatý Matúš napsal řka: Tehdy die král těm, kteříž na levici budú: Odstupte ode mne, zlořečení, do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu a andělóm jeho. Lačněl sem, a nedali ste mi jiesti etc.cizojazyčný text Také jest byla jedna z příčin, proč jest onen bohatec nevyprosil svlaženie jazyku svého vodou, neb jest Lazar nemohl obdržeti drobtuo, aby mu dány byly s stolu jeho. Dále o tom, že maříme čas, opúštějíce dobré činiti, Eclesiastes die: Počet dnuo a čas dal jemu pán, aby těch věcí užitečně ke cti jeho a k svému spasení užíval. Ó, kterak mnozí to lehce váží a čas sobě půjčený[aw]půjčený] púycený neužitečně maří! O tom svatý Bernart die: Nic dražšího času není. Ó, jak se nyní málo váží! Pomíjejí dnové spasitedlní, a žádný nepomyslí. Den pomíjí a zase se nevracuje, a žádný škody neváží. A jakož žádný vlas z hlavy nezhyne, tak ani najmenší čásek pominúti muože, abychom z něho počtu nevydali. Ó, jak se jest toho bál svatý Anzhelmus řka: Ó, dřevo uschlé věčného ohně hodné, i co odpovieš v ten den, když požádán bude od tebe počet ze všech věcí až do okamžení, kterak všecken čas[ax]čas] cas tobě pójčený od tebe jest ztráven! Jakož Eclesiasticus die: Synu, zachovaj čas etc.cizojazyčný text Šesté a poslední máme