[19v]číslo strany rukopisunarůzno, jako odděluje pastýř ovce od kozluo. A postaví ovce na pravici a kozly na levici. Tehdy die král těm, kteříž na pravici jeho budú: Poďte, požehnaní, otce mého přijměte království vám připravené od ustanovení světa, neb lačněl sem, a dali ste mi jiesti, a tak dále. Potom die i těm, kteříž na levici jeho budú: Odstupte ode mne, zlořečení, do věčného ohně, kterýž připraven jest ďáblu a anďělóm jeho. Také i jinde psáno: Při Kristovu súdu velmi krátká[be]krátká] křátká slova budú. Nešlechetným káže odjíti, ale do radosti dobrým s sebú jíti. Ó, přemilostivé a sladké bude Kristovo promluvení, když dí: Poďte! Ó, tvrdé a hořké, nébrž nesnesitedlné slovo bude, když die: Odstupte ode mne! Ó, kterak těžké, jakož die svatý Bernart, tehdy na levici zazní slovo: Jděte! Když dárce, král života věčný, na pravici dobrým dí: Poďte! Toť jest ten meč s obú stranú vostrý, vycházeje z ust syna božího. Jakož svatý Jan v Zjevení dí, že tehdáž bude bíti zemi metlú ust svých a duchem rtuov svých zabieť nemilostivého. A Izaiáš: Řvanie jeho jakožto lvové. A Jeremiáš a Izaiáš dí: Ó, kterak hrozné bude ten čas slyšeti! A svatý Augustýn: Poněvadž oni Židé k jednomu slovu pána Krista ještě smrtedlného padli sú, co se pak tehdáž stane k hlasu již nesmrtedlného súdce, kterýž zařive jako lev! Jakož Amos prorok dí: Lev zařive, kto se nebude báti! A Izaiáš: Řvaní jeho jako lvové! A Jeremiáš: Pán z výsosti zařive a z příbytku svého dáť hlas svój, dojdeť zvuk jeho až do končin[bf]končin] končine země[bg]země] zṁe. Neb jest