Horká má býti, neb sme pána boha našeho a všech věcí stvořitele urazili, horčejší má býti, neb sme se otci nebeskému, kterýž nás rozličně krmí, zprotivili. A v tom smy psuo horší byli, kteříž se krmícieho milují a následují. Nájhorčejší proto, že sme vykupitele našeho, kterýž nás svú krví vykúpil a z vokov hřiechuo vysvobodil a od ukrutnosti ďábluov i od hořkosti pekelní mocně vytrhl, což na nás jest, opět křižovali. Tak i ze tří věcí máme bolest mieti, totiž z dopuštěného hřiechu, z opuštěného dobrého a z ztracení času. O moci tohoto skrúšení dí svatý Augustýn: Užitečnější jest pravé srdce skrúšenie, nežli všeho světa putování. A výklad na žalm dí: Neumíť pán buoh odkládati tomu, kohožť počije, že srdcem skrúšeným prozby činí k němu. A svatý Jan Zlatoustý: Samo skrúšení jest, kteréž činí v ošklivosti mieti zlatohlav, žádati žíně, milovati slzy a varovati se smíchu. A týž dí: Nic tak z bohem nespojuje jako slzy kajícího. A zase také, jakož die svatý Augustýn: Hořčejších bolestí na ďábla neuvodíme, nežli když rány hřiechuo naších vyznávajíce se a kajíce léčíme, ale běda, poněvadž tak dobrých věcí skrze pokání docházíme, však proto řídcí pokání činí. A protož žaluje pán skrze Jeremiáše proroka řka: Co sem učinil etc.cizojazyčný text

Již o vyznání hříchuo vizmy: Vyznánie jest pořádné před knězem hřiechuo vypravení a slova vyznání, jakožto pospolně z úplna a se všech stran oznámení, neb se ten právě vyznává, ktož všecky