od věřitele, jemuž dlužna byla, jest vysvobozena. Nádoby prázdné sú chudí, kteréž v duom svój shromázditi máme. Jakož Izaiáš prorok praví a die: Chudé a pocestné uveď do domu tvého, ale málo oleje do všech nádob dělíme podlé řeči Tobiáše: Jestliže málo majíce a z toho mála rádi chudým udělujem, odtud když olej milosrdenství roste skrze zaslúžení a milost duše hříšná, věříte li bohu, za hřiechy své dosti činí. Druhé almužna statek časný rozmnožuje. Jakož svatý Řehoř dí: Zemští statkové skrze to, že se chudým dělí, rozmnožují se. Příklad toho máme na oné vdově, kteráž jest Eliáše proroka krmila, jížto buoh proto múku i olej rozmnožil jest. Skrze kterúž věc dává sě znáti, že chudí více krmí jim dávající, nežli oni je. Třetí, že almužna na smrti ostříhá dávajícího a duši jeho s jasností do království nebeského uvodí. A protož dí svatý Ambrož: Samo milosrdenstvie tovařiství drží s mrtvými. Ó, kterak dobrý, kterak užitečný umírajícímu tovařiš jest almužna. Nechtějž tehdy, milý příteli, takového služebníka, takového přímluvce za chřbetem nechávati szadu. Jako kteříž, své věci lakomě držíce, nic za živnosti své rukama svýma mezi chudé nedělí, ale po smrti skrze ruce cizí děliti porúčejí, jsúce podobni tomu, ktož za hřbetem svým chce lucernu nésti. Ano Eclesiasticus dí: Před neduhem přilož lékařství, před smrtí učiň dobře příteli tvému, to jest duši tvé neb pánu Kristu v jeho, totižto chudých údech. Věděti také máme, že