nařie[63v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekali sme, a neplakali ste. L7,33 Neb přišel jest Jan[124]Jan] + Baptista lat., ani jeda chleba, ani pije vína, a diete: Ďábelstvie má. L7,34 Přišel syn člověka, jeda i pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a opilec vína, přietel zjevných i tajných hřiešníkóv. L7,35 I spravedliva učiněna jest múdrost ode všech synóv svých.“
L7,36 I prosil jest ho jeden z zákonníkóv, aby jedl s ním. A všed do domu zákonníka, sedl jest za stuol. L7,37 A aj, žena, kteráž byla v městě hřiešnice, jakž jest poznala, že by Ježíš[125]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. seděl za stolem v domu zákonníka, přinesla pušku alabastrovú masti. L7,38 A stojéci z zadu u noh jeho, počala s slzami smáčeti nohy jeho a vlasy hlavy své vytierati a líbala jest nohy jeho a mastí pomazovala. L7,39 I vida zákonník, kterýž ho byl pozval, vece sám v sobě[126]sobě] + dicens lat.: „Byť tento byl prorokem, vědělť by zajisté, která a kteraková jest žena, která se ho [b]označení sloupcedotýká, nebo hřiešnice jest.“ L7,40 I odpověděv Ježíš, vece jemu: „Šimone, mám tobě nětco pověděti.“ A on vece: „Mistře, pověz!“ L7,41 I vece Ježíš[127]I vece Ježíš] navíc oproti lat., + Et ait Iesus var.: „Dva dlužníky byla sta dlužna jednomu lichevníku, jeden byl dlužen pět set grošóv a druhý patdesáte. L7,42 A když sta neměla, odkud by zaplatila, odpustil jest oběma. Protož který jej viece miluje?“ L7,43 I odpověděl jest[128]I odpověděl jest] Respondens … dixit lat. Šimon: „Mám za to, že ten, komužť jest viece odpustil.“ A on vece[129]vece] + ei lat.: „Právě si rozsúdil.“ L7,44 A obrátiv se k ženě, i[130]i] navíc oproti lat. vece Šimonovi: „Vidíš li tuto ženu? Všel sem do domu tvého, vody nohám mým nepodal si, ale tato slzami smáčela nohy mé a vlasy svými vytierala. L7,45 Políbenie si mi nedal, ale tato, jakž sem všel[131]sem všel] intravit lat., intravi var., nepřestala jest líbati noh mých. L7,46 Olejem hlavy mé nepomazal si, ale tato mastí zmazala nohy mé. L7,47 Protožť pravím tobě: Od[64r]číslo strany rukopisupúštějíť
