„Vy pravíte, žeť já jsem.“ L22,71 A oni vecechu: „Což ještě žádáme svědectvie? Neb sme sami slyšali z úst jeho.“
Kapitula XXIII.
L23,1 A povstav všecko množstvie jich, vedli sú jej ku Pilátovi. L23,2 I počali sú naň žalovati řkúce: „Tohoto sme nalezli, an převracie lid náš a brání dani dávati ciesaři a praví se býti Kristem králem.“ L23,3 Tehdy Pilát otáza ho a řka: „Ty li jsi král israhelský?“ A on vece: „Ty si řekl.“ L23,4 I vece Pilát k kniežatóm kněžským a k zástupóm: „Nic nenalézám viny na člověku tomto.“ L23,5 Ale oni viece rozmáháchu se hlasy a řkúce: „Zbúřilť jest lid, uče po všem Židovstvu, počav od Galilee až sem.“ L23,6 Tehdy Pilát uslyšav Galilei, otázal se, byl li by člověk galilejský. L23,7 A když poznal, že by byl z moci Herodesovy, poslal jej k Herodesovi, jenž i on v Jeruzalémě bieše v ty dni.
L23,8 A Herodes uzřev Ježíše, zradoval se jest velmi, neb od mnohého času žádal jej viděti, protože jest mnohé věci o něm slýchal, a maje naději, že by některý div uzřel od něho. L23,9 I tázal jest ho mnohými řečmi, ale on jest jemu nic neodpoviedal. L23,10 Kniežata pak kněžská a mistři stáli sú, žalujíce na něho. L23,11 I pohrdal jest jím Herodes s svým zástupem a posmieval se jemu a oblekl jej v rúcho bielé a odeslal jej zase ku Pilátovi. L23,12 I učiněni jsú přátelé Pilát a Herodes v ten den, nebo před tiem nepřátelé biechu vespolek.
L23,13 Tehdy Pilát svolav kniežata kněžská a mistry i obec, L23,14 vece k nim: „Dali ste mi tohoto člověka, jako by převracel lid, a aj, já před vámi tieže ho, nižádné viny nenalézám na člověku tomto z těch věcí, kteréž naň žalujete. L23,15 Ano ani Herodes, neb sem poslal vás
