den, L21,35 nebo jakožto osidlo přijde na všecky, kteříž obývají na tváři všie země. L21,36 Protož bdětež, každý čas modléce se, abyšte hodni jměni byli utéci těch všech věcí, kteréž jsú budúcie, a státi před synem člověka.“
L21,37 I bieše ve dne uče v chrámě, ale v noci vychodě, přebýval na huoře Olivetské. L21,38 A vešken lid ráno přicházel k němu do chrámu, aby jej slyšali.
Kapitula XXII. tato
L22,1 Přibližováše se pak den sváteční chlebóv nekvašených, jenž slove velika noc. L22,2 I hledali sú kniežata kněžská a mistři, kterak by ho zabili, ale báli sú se lidu. L22,3 I všel jest ďábel v Jidáše, jenž slul Škariotský, jeden ze dvanádcti. L22,4 I odšel jest a mluvil s kniežaty kněžskými a s mistry, kterak by ho jim zradil. L22,5 I zradovali sú se a slíbili jemu penieze dáti. L22,6 A on jim také slíbil i hledal jest přístupu podobného, aby jej zradil bez zástupóv.
L22,7 I přijide den chlebóv nekvašených, v němžto potřebie bylo zabiti beránka. L22,8 I poslal jest Petra a Jana řka: „Jdúce připravtež nám beránka, abychom jedli.“ L22,9 A oni vecechu: „Kdež chceš, ať připravíme?“ L22,10 I vece jim: „Aj, když vejdete do města, potkáť vás člověk, čbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhožť vejde, L22,11 a diete hospodáři domu: Mistrť jest vzkázal: Kde jest sien, kdežto jiesti budu beránka s učedlníky svými? L22,12 A on vám ukáže večeřadlo veliké, obestřené a tu připravte.“ L22,13 I šedše nalezli sú, jakož jim řekl Ježíš, a připravili sú beránka. L22,14 A když byla hodina, sedl jest za stuol a dvanádcte apoštolóv s ním. L22,15 I vece jim: „Žádostí žádal sem tohoto beránka jiesti s vámi, prvé než trpěti budu. L22,16 Neboť pravím vám, že již viece ho nebudu jiesti, dokudž se nenaplní v
