jménem Emaus, L24,14 mluviece vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly přihodily. L24,15 I stalo se jest, když sta rozmlúvala a sebe otazovala, a on Ježíš přiblíživ se, i šel s nima, L24,16 ale oči jich byly držieny, aby ho nepoznali. L24,17 I vece k nim: „Které jsú to řeči, ješto vespolek mluvíte jdúce a jste smutni?“ L24,18 A odpověděv jeden, jemužto jméno Kleofas, i vece: „Ty sám jsi pútníkem do Jeruzaléma, a nepoznal si, které věci staly sú se v něm tyto dni?“ L24,19 Jimžto on vece: „I které?“ I řekl jest: „O Ježíšovi Nazaretském, jenž byl muž prorok mocný v skutku i v řeči před bohem i přede všemi lidmi. L24,20 A kterak sú vydali jej najvyšší kněžie a kniežata naše na odsúzenie smrti i ukřižovali sú jej, L24,21 a my sme se nadáli, že by on měl vykúpiti lid israhelský. A nynie tomuto všemu jest dnes třetí den, jakž sú se tyto věci staly. L24,22 Ale i ženy některé z našich zstrašily sú nás, kteréž před světem byly u hrobu, L24,23 a nenalezše těla jeho, přišly sú praviece, že sú také viděnie andělské viděly, kteřížto pravie, že by živ byl. L24,24 I odešli sú někteří z našich k hrobu a nalezli sú tak, jakož sú ženy pravily, ale jeho sú nenalezli.“ L24,25 Tehdy on vece k nim: „Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření těm všem věcem, kteréž sú mluvili proroci! L24,26 Však jest ty věci musil Kristus trpěti a tak vjíti do slávy své.“ L24,27 A počav od Mojžieše i všech prorokóv, vykládal jim ze všech písem, kteráž o něm byla. L24,28 I přiblížili sú se k kaštelu, k kterému sú šli. A on pochystal se dále jíti. L24,29 I přinutili sú ho řkúce: „Zuostaniž s námi, nebť se již připozdievá a den se již nachýlil.“ I všel jest s nimi. L24,30 I stalo se jest, když seděl s nimi za stolem,