byli vstúpili do Jeruzaléma podlé obyčeje dne svátečnieho, L2,43 a dokonavše dni, když sú se navracovali, zuostalo jest dietě Ježíš v Jeruzalémě, a nepoznali sú rodičové jeho. L2,44 A domnievajíce se o něm, že by byl v zástupu, přišli sú cestú dne jednoho a hledali sú ho mezi příbuznými a známými. L2,45 A nenalezše vrátili sú se do Jeruzaléma hledajíce ho. L2,46 I stalo se jest, po třech dnech nalezli sú jej v chrámě, an sedí mezi doktory a an jich poslúchá a otázky činí. L2,47 I divili sú se všickni, kteříž jej slyšeli, nad opatrností a odpovědmi jeho. L2,48 A vidúce i diviechu se. I řekla jest matka jeho k němu: „Synu, co si nám učinil tak? Aj, otec tvój a já s žalostí sme hledali tebe.“ L2,49 I vece k nim: „Což jest, že ste mne hledali? Zdali ste nevěděli, že v těch věcech, které jsú otce mého, musím já býti?“ L2,50 A oni sú nesrozuměli slovu, kteréž jest promluvil k nim. L2,51 I sstúpil jest s nimi a přišel do Nazaretu a bieše jim poddán. A matka jeho zachovávala všecka slova ta, snášejíci je v srdci svém. L2,52 A Ježíš prospieval múdrostí a věkem a milostí před bohem i před lidmi.
III.
L3,1 Léta pak patnádctého ciesařstvie Tiberia ciesaře, když zpravováše Ponský Pilát Judy a Herodes Galilei a Filip, bratr jeho, iturejskú a trakonitidskú krajinu, a Lizaniáš Abilinu, L3,2 za kniežat kněžských Annáše a Kaifáše, stalo se jest slovo božie nad Janem, synem Zachariášovým, na púšti. L3,3 I procházieše všecku krajinu jordánskú, ohlašuje křest pokánie na odpuštěnie hřiechóv, L3,4 jakož psáno jest v knihách řečí Isaiáše proroka: Hlas toho, ješto volá na púšti: Připravujte cestu pánu, pravé čiňte stezky jeho! L3,5 Každé údolé bude naplněno a každá hora a pahrbek bude ponížen i budú
