Herodes chce tě zabiti.“ L13,32 I vece jim: „Jděte a povězte lišce té: Aj, vymietám ďábly a lidi uzdravuji dnes i zajtra a třetieho dne skonám. L13,33 Ale však musím dnes i zajtra i pozajtří choditi, neb jest nelze proroku zahynúti kromě Jeruzaléma. L13,34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteří k tobě bývají posláni, kolikrát sem chtěl shromažditi syny tvé jako pták hniezdo své pod křídla, a nechtěl si! L13,35 Aj, opuštěn bude vám duom váš pustý. A pravímť vám, že neuzříte mne, až přijde, kdyžto diete: Požehnaný, jenž jest přišel ve jméno božie.“
Kapitula XIIII.
L14,1 I stalo se jest, když všel do domu jednoho kniežete zákonničieho v sobotu, aby jedl chléb, a oni šetřili sú ho. L14,2 A aj, člověk jeden vodnotelný bieše před ním. L14,3 I odpověděv Ježíš, vece k umělým v zákoně a k zákonníkóm: „Slušie li v sobotu uzdravovati?“ L14,4 A oni sú mlčali. Ale on dosáh ho, i uzdravil jej a propustil. L14,5 A odpověděv k nim řekl jest: „Čí z vás osel nebo vuol do jámy upadne, a ne ihned vytáhne jej v den sobotní?“ L14,6 I nemohli sú k tomu odpověděti jemu.
L14,7 A promluvil i ku pozvaným podobenstvie, patře, kterak prvnie seděnie vyvolovali, řka k nim: L14,8 „Když budeš pozván na svatbu, nesedaj na prvniem miestě, ať by snad poctivější nežli ty nebyl pozván od něho, L14,9 a přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Daj tomuto miesto, a tehdy počneš s hanbú na posledniem miestě seděti. L14,10 Ale když pozván budeš, jdi, posaď se na posledniem miestě, aby když přijde ten, jenž tebe pozval, řekl tobě: Přieteli, vstupiž výše. A tehdyť tobě bude chvála před spoluhodovníky.
