Dačický z Heslova, Mikuláš: Prostopravda

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III G 28, 1r–66r. Editor Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Ó, Bohemia

Není to v světě nic divného,

že vlast táhne k sobě svého;

česká země hladovitého

živí i nepřítele mnohého.

Nemá odměny od žádného,

trpí od cizích mnoho zlého.

Ó, Bože, chraniž národu českého!

Předešle a za pohanstva

byla země česká pusta,

zůstávaje tak od dávna,

lidského rozumu prázdna.

Když pak z osudu božského

od národu slovanského

skrze Čecha osazena,

ve všem dobrém rozmnožena,

tu hned národové jiní,

závistiví, nepřízniví,

oč prvé nikda nestáli,

nestarali, nevzdělali,

zosobit usilovali

a do Čech se velmi drali,

chtíce to Čechuom vydříti,

z cizí práce rozkoš jmíti

a svou vůli provoditi,

o vše všudy připraviti,

o čež usilují až posavad,

aby ledakdos v Čechách vlád,

nemůže-li, aby okrad.

Ó, kde jsou starých Čechuov ruce

na takové cizozemce?

Nynější se jen dívají,

mnozí i napomáhají,

tak k záhubě pospíchají.

K čemu přijdou, to poznají.

Jmějž se dobře, milý Čechu,

nelez dále do posměchu.

Každý do tvé vlasti běží,

tak zůstáváš jen v loupeži.

Ochraňujž sám Pán Buoh tebe

a pomoz z země do nebe.

Starý Čech se s mladým vadí, pozoruj, co sobě praví

Starý: Zdař Buoh, synu, kterak se jmáš?

Což mne juž starého neznáš?

Jakýs mi se mistrný zdáš.

Mladý: Ale kde jsi se tu vyvřel?

Já mněl, že jsi dávno umřel.

Copak, milý, starý děde,

jakť se pak k starosti vede?

Starý: Já pilně hledím na tebe,

sotva jsme poznali sebe.

Mladý: Proč tak chodíš po selsku sprost,

jmaje statku a peněz dost?

Jáť bych se pak za to styděl,

kdyby to kdo na mně viděl.

Starý: Cha, cha, cha, cha, milý synu,

tu-liʼs na mně našel vinu?

Držím se předkův mých kroje

a nedbám na cizí stroje.

Styď se rači za zlé mravy,

nevrtíce sem tam hlavy.

Vidím, že jmáš pěkné šaty,

hádám, žeʼs velmi bohatý.

Musejí tě židé znáti,

co máš od těch šatův dáti.

Slušíť pěkně i to píro,

jako by nic tvého nebylo.

Mladý: Strojím se teď do Vlach jeti,

bych tam moh nětco viděti.

Starý: Slejchal jsem od děda tvého,

že jest tam vrch všeho zlého.

Rádi vidí mladé hosti,

pokudž jmají peněz dosti,

zvláště pak bohaté pány,

stříbrem, zlatem premovány.

Mladý: Vždy tam ale nětco skusí.

Starý: S prázdným měšcem domů musí.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).