Dačický z Heslova, Mikuláš: Prostopravda

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III G 28, 1r–66r. Editor Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Mladý: Předceť já musím v Římě být,

bychť já jměl statek zastavit.

Starý: Čím pak statek zas vyplatíš,

když tam peníze utratíš?

Mladý: Půjč, stařečku, jmáš jich dosti!

Starý: Ba, nepůjčím na marnosti,

a já nachoval s těžkostí.

Mladí sobě hrubě škodí,

schované se starým hodí.

V nádherných šatech choditi,

přitom peníze nejměti,

posmívají se i děti.

Zlé jest, kde vzít, nevěděti.

Mladý: Přivezuť nětco pěkného.

Starý: Netrefí se na starého.

Hleď raději doma svého.

Nicť darmo nedají v Římě,

že jest tam nepravost, víme.

Zůstaň doma, haj své vlasti,

nedej cizozemcům krásti.

Však oni v svých zemích tobě

nedadí rozkazovat sobě,

by ty o to nejvíce stál.

Čert pak Vlachův do Čech nasral,

musíš tam jmít nevolný byt

a papeže polibit v ...

Třebas tam přijdeš o zdraví

i o duši tě připraví.

A když tam budeš frejovat,

musíš s Francouzi bojovat,

choditi s hrubou palicí,

sotva kráčet po ulici,

neb Venuše do Vlach loudí,

mnohý tam přišel o moudí.

Tak, hle, Venus svým dvořanům

platí, zvláště mladým pánům.

Neníť tam bezpečné jídlo,

přichází tam i o hrdlo.

Posmíváš se mému kroji,

jináč tě Vlaši přistrojí.

Budeš líčenej František

jako karetní svrchníček.

Toběť se tak pěkně vidí,

mně se to pak nic nelíbí.

V českém kroji byl by vážen,

ty pak chodíš jako blázen.

Famfír se za tebou vleče,

užívej českého meče,

toho rožnu nevytáhneš,

dal bychť pěstí, až se stáhneš.

Hle, já mám boty rytířské,

ty máš střevíčky kurevské.

Kdyby tvůj otec z mrtvých vstal,

sám by tě vlastní rukou sťal,

aby nedělal posměchu

sobě ni starému Čechu,

nečinil z sebe kejklíře

a zůstával v české víře.

Aby o tom jistě věděl,

by ty křivolace hleděl,

že tobě to nic nesluší

okolo hlavy frňousy.

Pročpak pokojně nestojíš,

foukáš, že se do Vlach strojíš.

Chceš, abych já v tvé marnosti

půjčoval na tvé lotrovství,

ty mi prvé neoplatil?

Skoro bych tě juž vymlátil!

Tak tě pasovati sluší

notným kyjem na rytířství.

Na mne sobě, jak chceš, pohleď!

Skoro bych juž na tebe vsed,

by poznal Čecha starého

od troupa, hejska mladého.

Nepočal jsi růsti skoro.

Varuj ode mne, potvoro!

Mladý: Poznávám na tvé osobě,

že nic nezejskám při tobě.

Nechtíž s tebou, kdo chce, má žert,

a ty hledíš jako sám čert.

Vlaši by tě se zděsili.

Starý: Třebas tě s nimi zvěsili!

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 27 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).