Ožralství jest zoumyslné nezdraví a bláznovství
Ožralství, vrch všeho zlého,
nepůsobí nic dobrého,
poškvrňuje mravy, ctnosti,
činí mrzkost, ohyzdnosti,
škodu i těžkosti mnohé,
přitom neštěstí hotové,
připravuje i o zdraví.
Medle, kdo nám to nahradí?
Milý bratře, prosím tebe,
nenuťme juž více sebe
k tomu zbytečnému pití,
chcem-li zdraví, pokoj jmíti,
hněvu božího ujíti.
Víš, jak toho odbejváme,
když bolestí nabejváme,
pozdě bycha honíváme,
s zámutky se potkáváme.
Žádnáť z toho rozkoš není
ani rytířské umění.
Sám sobě činíť trápení
i svou milou duši raní,
ukrátí sobě i věku.
Co po takovém člověku?
Nehodí se ani sobě,
jest tak i jiným ke škodě.
Prohibet ista Dei lex,cizojazyčný text
ne ipse tibi sis carnifex,cizojazyčný text
ne bibamus iam tam nimis.cizojazyčný text
Mors vivendi, bibendi finiscizojazyčný text
et corpora nostra cinis.cizojazyčný text
Ergo: Vive memor mortiscizojazyčný text
et bibe memor sanitatis.cizojazyčný text
Předce přišel pan Nedopil,
aby se věrně dotopil,
nějakou šarvátku stropil.
Čert ho hned ráno poškopil,
za vobojek ho přivedl,
by nětco skrze něj svedl,
nebo se velmi rád směje,
když se nejhůřeji děje.
Vožralec, řečený Nedopil:
Zdařbů, bratři, co děláte,
jak se po včerejšku jmáte?
Také-li mně píti dáte?
Snad mne ještě dobře znáte.
Hospodář, řečený Dolívka:
Vítej, krku, kde jsi vostal,
což jsi juž pak píti přestal?
Nedopil: Ale však jsem teprva vstal.
Byl bych hned to víno zmeškal.
Vypil jsem u bratra tvého
dva žejdlíky páleného.
Včera jsem všecky přeseděl,
že jsem, kde sem, sám nevěděl.
Ó, co jsem velmi těžce spal,
všecken jsem se poscal, posral.
Dolívka: Snídal-lis, pak připijiť hned.
Jak jest čisté, pěkné, pohleď!
Nedopil: Co bych z toho náprstku pil!
Vína bych v oustech neučil.
Dolívka: Počkejž, mám sklenici notnou,
k tomu šenkýřku ochotnou.
Nuže, připímť z této, chceš-li.
Tři žejdlíky do ní vešly.
Nedopil: Udělejž to jedním truňkem
a jáť také splním fuňkem.
Dolívka: Dobře, bratře, tu ji, hle, máš,
hnedky poté druhou poznáš.
Sotvička jsem ji dotáhl.
Nedopil na něj opřáhl.
[Nedopil:]text doplněný editorem Nedopilʼs ji, Pán Bou sahám.
Viděl jest teď pan farář sám.
Musíš druhou znovu píti,
byť i se jměl hnedky zblíti,
anebo se se mnou rváti.
To máš konečně shledati.
P. farář: Co se jmáte o to hádat?
Však já vám budu pomáhat.
Paní Anna také s námi,
nezapomínejmež na ni.
Dolívka: A ona nedávno vstala;
včera se nejprv ožrala.
Umíť ona dobře s vínem
vyrazit ráno klín klínem.
P. Anna: Jáť se volně podívám vám.
Ráda bumbám, k tomu se znám.
Nedopil: Pímež tedy předce čistě,
však jsme pak zde v dobrém místě,
