světí mistři, ež tento lotr dobrý pět věcí učinil, proněžto milost boží obdržal. Najprvé svého tovařišě z křivého slova tresktal, druhé, ež sě sám hřiešným poznal a řka: Ty a já dóstojni jsmy smrti. Třetie, jež Ježíšě omluvil a řka: Teď, jenžto nikdy zlého neučinil. Čtvrté, aby naň Ježíš pomněl, prosil, páté, ež s pravú věrú v hospodina uvěřil a řka: Pomni na mě, milý hospodine, když přídeš v tvé královstvie. Tu praví svatý Augustin: Divná tvá viera, ó, přěsčastný lotře, vidíš jeho, an na kříži trudně pní a již sě blíží k smrti, však k němu již pravú vieru přikládáš, jeho pravého buoha i pravého člověka poznávajě, jelikož jej mrúce vidieše, za člověka pravého jej jmějieše, jelikož prosieše, aby naň v svém království pomněl, v tom jeho božstvie poznavše. Protož Ježíš jemu inhed otpovědě a řka: Zajisté dnes se mnú budeš v ráji. Jako by řekl: Skrzě smrt mú tvá dušě, kdež kolivěk já budu, se mnú bude a mé jestojstvie uzří. Nebo toho dne dušě s božstvím u přědpeklé stúpila, a tu lotrova dušě jeho svatú jestost uzřěla. To sě skrzě ráj znamenalo, když bylo Ježíšem řečeno: Dnes se mnú budeš v ráji, točíš dnes i na věky buožstvie mé viděti budeš. Neb jakž praví svatý Augustin: Dušě v krásě v sadovéj rajského ovoce sě nekochají, ale u veleslavenství viděnie svatého božstvie. Tu také praví svatý Augustin: Nikda sě ižádný slib tak rychle nesplnil ani kda slavné královstvo tak brzo obdržáno jako tiemto sbožným lotrem, jenžto na kříži