svú krásu bieše ztratilo, skalé sě zsědalo, země sě třásla, opona v chrámě napoly sě přědřěla na znamenie, ež všeho světa spasitel v těleství trpí. V tu dobu Maria, matka jeho, a svatý Jan s jinými paniemi podál stáchu, žalostivě hlédajíc v jeho svatú tvář, neb pro židovský lid a pro veliký dav k němu přistúpiti nemožiechu. A když Židé ty zázraky uzřěchu, druh na druha vzhlédajě, domuov jide. V tu dobu Pilát jednu dcsku káza na kříž vzbíti, na niejž psáno bieše trojím jazykem, židovsky, řěčsky a latině: Ježíš Nazarenský, král židovský. Jakžto by řekl: Proto ukřižován, že jest byl král židovský, neb tehdy ten obyčěj bieše, kohož ukřižovachu, nad ním vinu smrti napsachu. Když lid židovský do města sě vráti, tehda Ježíš pomodli sě buohu otci a řka: Otče, odpusť jim, neboť nevědie, coť činie.
V ta doba lotr, jenžto na levici ukřižován bieše, i na smrti své zlosti neostav, potupným slovem promluvi a řka: Jsi li ty Kristus, pomoz sobě i nám! Jakžto by řekl: Tys sě byl nazval Kristem, a již je viděti, že nejsi. Nebo by ty byl Kristus, pomohl by sobě i nám, ale vizi, že nemóžeš. Jemuž Ježíš nic neodpovědě. Tehda druhý lotr, jenžto na pravici ukřižován bieše, odpovědě miesto Ježíše druhému lotru a řka: Ani ty sě buoha bojíš, a věda, ež ty a já jsmy dóstojni této ohavné smrti, ale teď jest, ješto nikda nic zlého neučinil. A tak sě k Ježíšovi hlavu […]text doplněný editorem[585]variantní prameny mají obrátiv, vecě: Pomni na mě, milý hospodine, když přídeš do tvého královstvie. Tu pravie
