kniežěte syna mrtvého vzkřiešenie buoha poprosil. A inhed přěde všěmi z mrtvých vstal. To ten kniežě Teofilus uzřěv, v Jezukrista uvěřil a vešken lid z toho města Antiochie svatú vieru přijemše sě pokřstili. A inhed krásný kostel buohu na čest učinili a na prostřěd toho kostela vysoký krásný stól postavivše, svatého Petra na tom stole s velikú ctí slavně posadili, aby tu sedě, jako dóstojný starosta svatým slovem lidi na dobrú cěstu vedl. A potom svatý Petr na tom stole sědajě, sedm let buožie slovo kázal. Proněžto tento svatý den slóve svatého Petra Nastolovánie. Druhé ustaven jest ten den pro počětí korony kněžské, neb jakžto pravie mistři, jež toho času kněžie najprvé pleš nositi počěli. O tom sě takto píše, ež když svatý Petr sprva v tom městě Antiochí slovo buožie kázáše, v téj neznámosti na potupenie křesťanskéj vieřě jedni zlí lidé svatého Petra jemše, hlavu jemu proholili. A potom svatá cierkev jest ustavila, aby všěcka kněžie, jakež jest svatému Petru hlava byla proholena na potupenie, takež oni pleš nosili na svého dóstojenstvie povýšenie.
Život svatého Matějě apoštola tuto sě vypravuje
Svatý Matěj apoštol apoštolským volením zvolen jest na apoštolstvie. Neb když sě jest Jidáš oběsil, chtiec světí apoštoli počet apoštolský nahraditi, svatého Matějě volili. Ale aby všecko od počátka bylo věděno, píše sě v jedněch starých knihách, jež byl jeden člověk v Jeruzalémě, jemužto jmě bylo Ruben a jeho ženě bylo jmě Ciborea. Když jedné noci
