[272]číslo strany rukopisupřeslušnú. A to, co jsi viděl, k témuž příslušie sen, neb v pevnosti súd jest, aby se stalo slovo božie a brzce se naplnilo. Protož nynie popatř králi již, aby dobyl muže múdrého, rozumného a rozšafného a ustav jej nade vší zemí ejipskú, kterýž by to ustavil úředníky po všech krajinách. A pátú stranu té úrody beř za sedm let plodnosti, kteréžto již mají býti, aby shromáždil do stodol. A všeliké obilé pod faraonovú mocí buď schováno v městech a připravené buď k budúcím sedmi letóm hladu, kterýžto má utisknúti ejipskú zemi, a nebude země umdlena neplodností.“

I slíbila se jest faraonovi ta rada i všem služebníkóm jeho i mluvil jest k nim: „A zdali nalézti budeme moci takového muže, který by ducha svatého byl pln?“ I řekl jest k Jozefovi: „Nebo ukázal jest tobě pán bóh tvój všecky věci, kteréž si mluvil, zdali múdřejšieho a rozumnějšieho tebe budeme nalézti moci? Ty budeš nad domem mým a k tvých ust přikázaní ve všem vešken lid má poslušen býti. Než jednú věcí tě převýším, toťjižto[22]druhé „t“ bylo dopsáno týmž písařem stolicí královú.“ I řekl jest opět k Jozefovi farao: „Aj toť sem tě ustavil nade vší zemí ejipskú.“ A vzal jest prsten s ruky své a dal jest na ruku jeho a oděl jest jeho v štólu bisovú neb v kolčovú a okolo hrdla halži zlatú vložil jemu. A kázal jemu vstúpiti na vóz svój druhý a biřicové voláchu, aby všickni na kolenú svú klekali před ním a vládařem jeho býti věděli nade vší zemí ejipskú. I řekl jest král k Jozefovi: „Aj jáť sem farao. Bez tvého přikázanie nehne nižádný rukú anebo nohú ve všie zemi ejipské.“ I obrátil jest jemu jméno jazykem nebo hlaholem ejipským „Spasitel světa“ a dal jest jemu ženu Asenech Putifarovu, popa eliopolského. I všel jest Jozef do ejipské země i byl jest ve čtyřidcáti letech, když jest stál před obličejem faraona,