[268]číslo strany rukopisuviece, nebo jsi uvedl k nám služebníka, tohoto žida, jehož si ustavil pána všie čeledi své, kterýžto chtěl mě poškvrniti na loži tvém. Nejsemť já nevěstka, ale z čistých paní pannú sem tobě přišla. Běda, běda mně, že jsú kdy takovú věc viděly oči mé! Služebník tento zlodruh opustiv dievky a jiné služebnice a ženy zlé druhyně[18]~M „zlodruhyně“, ke mně sáhl rukama svýma, aby mě podávil. A byl by dokonal, bych byla nekřikla. Ale podiž a viz, kterak jest ostavil plášt svój na loži tvém, když jest uslyšal služebníky a čeled, ani se zběhli k křiku mému, i utekl jest. Protož prosím tebe, pane, skrze zdravie faraonovo, aby pomstil nad služebníkem, tiem zlosynem. Zdá liť se, prodaj jeho a zbav nás jeho! Nebo daj mi meč, ať zabie jej ruka má! Bych já žena byla jiná, zhyzdil by mě byl služebník tento zlý, dal by mě u věčné pohaněnie, aniž bych miesta měla mezi čistými a počestnými paniemi. Protož milosti žádné nečiň, viery tobě jest nezachoval!“

A když Putifar tyto věci slyšal jest, zamútil se velmi a divě se; nic pak zlého proti Jozefovi nemluvil jest. A když viděl jeho krutě svázaného, kázal jeho rozvázati. Ale aby dosti učinil vuoli ženy své, kázal jej vsaditi v žalář zlý, kdežto biechu lúpežníci cest silničných a vražedlníci na smrt odsúzení. Učinil hospodin milost svú s Jozefem před vládařem toho žaláře, kterýžto dal jest jemu v ruce jeho všecky vězně, kteřížto v stráži drženi biechu. A což se koli stalo pod ním jest bylo, ani jest co věděl o čem, všecko jemu poručiv. A pán buoh bieše s Jozefem a všecky věci jeho zpravováše, neb jest byl hospodin s ním.

To pak, když se jest stalo, bylo se tak přihodilo, že zavinnila sta dva kleštěnce: podčešé, toť již šenk krále ejipského, a podstolé, totiš pekař, proti pánu svému. I rozhněval se jest na ně farao, kázal je v žalář vsaditi, neb jeden vládnieše nad šenky a druhý nad pekaři. I vsadil jest je