přijieti ti, kteříž věřili v něho. Neb ještě duch svatý nebyl dán, protože Ježíš nebyl ještě oslaven.

J7,40 Tehdy z toho zástupu, když uslyšeli tyto řeči jeho, vecechu: „Tentoť jest jistě prorok.“ J7,41 A jiní řekli sú: „Totoť jest Kristus.“ Ale někteří vecechu: „Zdaliž od Galilee přijde Kristus? J7,42 Však písmo die, že z semene Davidova a z Bethlema kaštelu, kdež jest byl David, má přijíti Kristus.“ J7,43 A tak rozdělenie v zástupu stalo se jest pro něho. J7,44 A někteří z nich chtěli jej jieti, ale žádný jest neztáhl ruky na něho. J7,45 Tehdy přišli sú služebníci k biskupóm a k zákonníkóm. A oni vecechu jim: „Proč ste ho nepřivedli?“ J7,46 Odpověděli sú služebníci: „Nikdy jest nemluvil člověk tak, jako tento člověk mluví.“ J7,47 Tehdy vecechu jim zákonníci: „Zdaliž i vy svedeni jste? J7,48 Zdaliž jest kto z kniežat uvěřil v něho nebo z zákonníkóv? J7,49 Ale zástup ten, ješto nezná zákona, zlořečeníť jsú.“ J7,50 Vece k nim Nikodem, ten, který byl k němu přišel v noci, jenž byl jeden z nich: J7,51 „Zdali zákon náš súdí člověka, jediné leč prvé uslyší od něho a pozná, co by učinil?“ J7,52 Odpověděli sú a řekli jemu: „Zdaliž i ty Galilejský si? Ptaj se na písma a viz, žeť prorok od Galilee nepovstává.“ J7,53 I rozešli sú se jeden každý do domu svého.

VIII.

J8,1 Ale Ježíš šel jest na huoru Olivetskú J8,2 a na úsvitě opět přišel do chrámu a vešken lid přišel jest k němu a sedě učil jest je. J8,3 I přivedli sú mistří a zákonníci ženu v cizoložstvu popadenú a postavili ji u prostředku J8,4 i řekli jemu: „Mistře, tato žena nynie jest popadena v cizoložstvu J8,5 a v zákoně Mojžieš přikázal nám takové kamenovati. Protož co ty dieš tomu?“ J8,6 A to sú řekli pokúšejíce ho, aby jej obžalovali. Tehdy Ježíš skloniv se dolóv, psal jest prstem na zemi. J8,7 A když sú trvali tiežíce ho, zdvihl se jest a řekl jim: „Kto z vás jest bez hřiechu, první na ni kamenem vrz.“ J8,8 A opět schýliv se, psal na zemi. J8,9 A uslyšavše to, jeden po druhém vycházeli sú, počavše od starších, i zuostal jest Ježíš sám a žena uprostřed stojéci. J8,10 A pozdvih se Ježíš, i vece: „Ženo, kde jsú tí, ješto na tě žalovali? Žádný li tebe neodsúdil?“ J8,11 Kterážto vece: „Žádný, pane.“ I řekl jie Ježíš: „Anižť já tebe odsúdím, jdiž a neroď již viece hřešiti.“

J8,12 Tehdy Ježíš opět jest mluvil jim a řka: „Jáť jsem světlo světa; ktoť mne následuje, nechodíť v temnostech, ale budeť mieti světlo života.“ J8,13 Tehdy vecechu jemu zákonníci: „Ty sám o sobě svědectvie vydáváš, svědectvie tvé nenieť pravé.“ J8,14 Die jim Ježíš: „A ačť já svědectvie vydávám sám o sobě, pravéť jest svědectvie mé, nebť viem, odkud sem přišel a kam jdu. Ale vy neviete, odkud sem přišel nebo kam jdu. J8,15 Vy podlé těla súdíte, jáť nesúdím nižádného. J8,16 A pakliť já súdím, súd mój jestiť pravý, nebť sám nejsem, ale já, a jenž mě jest poslal, otec. J8,17 A v zákoně vašem napsáno jest, že dvú člověkú svědectvie jest pravé. J8,18 Jáť jsem, jenž svědectvie vydávám sám o sobě, a svědectvie vydává o mně ten, jenž mě jest poslal, otec.“ J8,19 Tehdy vecechu jemu: „Kdež jest otec tvój?“ Odpověděl Ježíš: „Aniž mne viete, ani otce mého. Byšte mě znali, snad byšte i otce mého znali.“ J8,20 Tato slova mluvil jest Ježíš, uče v chrámě, u pokladnice, a žádný ho nejal, neb ještě nepřišla byla hodina jeho.

J8,21 Tehdy opět Ježíš vece: „Jáť jdu a hledáte