kto zachovávati řeč mú, smrti neokusí na věky. J8,53 Zdali ty větší jsi nežli otec náš Abraham, jenž jest umřel? I proroci zemřeli jsú. Kým se činíš?“ J8,54 Odpověděl Ježíš: „Jestližeť já sám se chválím, chválať má nic nenie, jestiť otec muoj, jenž chválí mě, jehož vy pravíte, že jest buoh váš, J8,55 a nepoznali ste ho, ale jáť jej znám. A diem li, že ho neznám, budu podobný vám lhář. Ale známť jej a řeč jeho zachovávám. J8,56 Abraham, otec váš, veselil se jest, aby viděl den muoj; viděl jest a radoval se jest.“ J8,57 Tehdy vecechu k němu Židé: „Patdesáti let ještě nemáš, a Abrahama si viděl?“ J8,58 Vece jim Ježíš: „Jistě, jistě pravímť vám, dřieve nežliť jest Abraham byl, jáť jsem.“ J8,59 I zchápali sú Židé kamenie, aby házeli naň, ale Ježíš skryl se jest a vyšel z chrámu.
VIIII.
J9,1 A bera se, uzřel jest člověka slepého od narozenie. J9,2 I otázali sú ho učedlníci jeho: „Mistře, tento li jest shřešil, čili rodičové jeho, aby se slepý narodil?“ J9,3 Odpověděl Ježíš: „Ani tento jest shřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové boží na něm. J9,4 Jáť musím dělati dielo toho, jenž mě jest poslal, dokavadžť jest den. Přijdeť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati. J9,5 Dokavadžť jsem na světě, světloť jsem světa.“ J9,6 To když pověděl, plinul jest na zemi a učinil bláto z slin i pomazal očí jeho J9,7 a řekl jemu: „Jdi a umyj se v kupadlách Siloe (jenž se vykládá Poslaný).“ I šel jest a umyl se a přišel vida. J9,8 Tehdy súsedé, a kteříž jej dřieve vídali, že jest žebrával, řekli sú: „Však toto jest ten, který jest sedal a žebral.“ Někteří pravili, že ten jest. J9,9 A jiní: „Nikoli, ale jest podobný
