vás. J8,38 Já, které sem věci viděl u otce svého, tyť mluvím. A vy, které ste věci viděli u otce vašeho, ty činíte.“ J8,39 Řekli sú jemu: „Otec náš Abraham jest.“ Die jim Ježíš: „Jste li synové Abrahamovi, skutky Abrahamovy čiňte. J8,40 Ale nynie hledáte mne zabiti, člověka, ješto sem pravdu mluvil vám, kterú sem slyšal od boha. Tohoť jest Abraham nečinil. J8,41 Vy činíte skutky otce svého.“ Řekli sú jemu: „Myť z smilstva nejsme narozeni, jednohoť otce máme, boha.“ J8,42 I vece jim Ježíš: „Byť byl buoh otec váš, milovali byšte mě zajisté, neboť sem já pošel z boha a přišel sem. Anižť sem zajisté sám od sebe přišel, ale onť mě jest poslal. J8,43 Proč řeči mé neznáte? Že nemóžete slyšeti řeči mé. J8,44 Vy z otce ďábla jste a žádosti otce vašeho chcete činiti. Onť jest byl vražedlníkem od počátku a v pravděť jest nestál, nebť v něm nenie pravdy. Kdyžť mluví lež, z svéhoť vlastnieho mluví, neboť jest lhář i otec lži. J8,45 Ale že já pravdu pravím, nevěříte mi. J8,46 Kto z vás tresktati mě bude z hřiechu? Poněvadž pravdu pravím vám, proč mi nevěříte? J8,47 Ktoť jest z boha, slovať božie slyší. Proto vy neslyšíte, neb z boha nejste.“
J8,48 Tehdy odpověděli sú jemu Židé: „Však my dobře pravíme, že ty jsi Samaritán a ďábla máš.“ J8,49 Odpověděl Ježíš: „Jáť ďábla nemám, ale ctímť otce svého, ale vy ste mne neuctili. J8,50 Jáť zajisté nehledám chvály mé, jestiť, ktoť hledá a súdí. J8,51 Jistě, zavěrné pravím vám, jestliže kto řeč mú zachovávati bude, smrtiť neuzří na věky.“ J8,52 Tehdy vecechu Židé: „Nynie sme poznali, že ďábla máš. Abraham umřel jest i proroci, a ty pak pravíš: Bude li
