mne, a v hřieše vašem zemřete. Kamť já jdu, vy nemóžete přijíti.“ J8,22 Tehdy vecechu Židé: „Zdali sám se zabie, že die: Kam já jdu, vy nemóžete přijíti?“ J8,23 I vece jim: „Vy zdólu jste, já shóry jsem. Vy jste s tohoto světa, jáť nejsem s tohoto světa. J8,24 Protožť sem řekl vám, že zemřete v hřiešiech vašich. Nebo nebudete li věřiti, že já jsem, zemřete v hřieše svém.“ J8,25 Tehdy řekli sú jemu: „Ty kto jsi?“ Vece jim Ježíš: „Počátek, jenž i mluvím vám. J8,26 Mnohé věci měl bych o vás mluviti a súditi, ale ten, jenž mě poslal, pravdomluvnýť jest. A já, kteréť věci slyším od něho, tyť mluvím na světě.“ J8,27 A nepoznali sú, že otce svého pravieše boha. J8,28 Protož řekl jim Ježíš: „Když povýšíte syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem a sám od sebe nic nečiním, ale jakož mě naučil otec, tyť věci mluvím. J8,29 A jenž mě poslal, se mnúť jest a neopustil mne samého. Nebo já, které věci libé sú jemu, činím vždycky.“ J8,30 A když ty věci mluvil, mnozí sú uvěřili v něho.
J8,31 Tehdy vece Ježíš těm Židóm, kteříž uvěřili jemu: „Zuostanete li vy v řeči mé, právě učedlníci moji budete J8,32 a poznáte pravdu a pravdať vás vysvobodí.“ J8,33 Tehdy odpověděli jemu Židé: „Siemě Abrahamovo jsme a žádnému sme neslúžili nikdy. I kterak ty dieš: Svobodní budete?“ J8,34 Odpověděl jim Ježíš: „Zajisté, zajisté pravímť vám, ktožť činí hřiech, jestiť služebník hřiechu. J8,35 A služebníkť neostává v domu na věky, ale syn zuostává na věky. J8,36 Protož vysvobodí liť vás syn, právě svobodní budete. J8,37 Viem, že jste synové Abrahamovi, ale hledáte mne zabiti, neb řeč má nechápá se
