hotov. J7,7 Nemóžť vás svět nenáviděti, ale měť nenávidí, neb já svědectvie vydávám o něm, že skutkové jeho jsú zlí. J7,8 Vy vstupte ke dni svátečniemu tomuto, jáť nevstúpím ke dni svátečniemu tomuto, neb čas mój ještě se jest nenaplnil.“ J7,9 To když pověděl, sám zuostal jest v Galilei.
J7,10 A když sú vstúpili bratřie jeho, tehdy jest i on vstúpil ke dni svátečniemu ne zjevně, ale jako tajně. J7,11 Tehdy hledali sú ho Židé na den sváteční a řekli: „Kde jesti onen?“ J7,12 A veliký rozbroj bieše o něm v zástupu, neb někteří praviechu, že dobrý jest, a jiní: „Nic, ale svodíť zástupy.“ J7,13 Ale však žádný nemluvil o něm zjevně pro strach židovský.
J7,14 A když se již den sváteční napoly dělil, vstúpil jest Ježíš do chrámu a učil. J7,15 I divili sú se Židé řkúce: „Kterak tento písmo umie, a neučiv se?“ J7,16 Odpověděl jim Ježíš: „Učenie mé nenieť mé, ale toho, jenž mě jest poslal. J7,17 Bude li kto chtieti vuoli jeho činiti, poznáť z naučenie mého, jest liť z boha, čiliť já sám od sebe mluvím. J7,18 Ktožť sám od sebe mluví, chvályť vlastnie hledá. Ale ktožť hledá chvály toho, jenž jest ho poslal, tenť jest pravdomluvný a nespravedlnosti v něm nenie. J7,19 Však Mojžieš dal vám zákon, a žádný z vás nečiní zákona. J7,20 Co mne hledáte zabiti?“ Odpověděl jemu zástup: „Ďábelstvie máš! Kto tebe hledá zabiti?“ J7,21 Vece jim Ježíš: „Jeden skutek učinil sem, a všickni se divíte. J7,22 Proto Mojžieš dal vám obřezovánie (ne aby z Mojžieše bylo, ale z otcuov) a v sobotu obřezujete člověka. J7,23 Poněvadž člověk obřezovánie přijímá v sobotu, aby nebyl zrušen zákon Mojžiešóv, na mě se hněváte, že sem celého člověka uzdravil v sobotu? J7,24 Nesuďtež
