[79]číslo strany rukopisu[286]popisek k obrázku: «Žena mající desět peněz nebo rubuov střiebra ztratila jeden a hledá»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek pilně jeho hledala, a když jej nalezla, veselila sě a radovala sě a své súsědy na radovánie sezvala. Skrzě tu ženu panna Maria znamená sě, jenž na tomto světě desět peněz měla, z nichž jeden některak potratila a jiných devět vždy sobě měla. Devět peněz jest bytnost duchóv blažených, již vždy k niej přicházějí z devieti kóróv andělských. Desátý peniez byl bytnost člověčenstvie spasitelova, již některak potratila v den jeho na nebesa vstúpenie. Toho velmi pilně mnoho let hledala, když všěcka miesta syna svého s pláčem zchodila. Potom nalezla jej na své na nebesa vstúpenie, když darována jest věčným Kristovým ohlédaním. Lucernu také zažhla, když jeho hledala, tiem sě znamená dobrý příklad, jež všěm ukazovala. Neb bydlo jejie svaté jako lucerna svietilo a všěm příklad a cěstu životnú ukazovala. Mámy na ta řečená miesta choditi a umučenie Kristovo zpomínajíce chutně plakati. A nemóžeme li jich tělesně zchoditi, ale zcházějmy jě duchovně nábožným srdcem.[287]popisek k obrázku: «Nikol, žena Davidova, oddána jinému muži vždy v pláči byla»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek

Žalost blahoslavené panny Marijě již mieněná také byla někda na Nikol, choti Davidově, znamenána, jižto Saul, otec její, odjal choti jejiemu Davidovi a jinému muži, jemuž jméno Falatiel, oddána. Ale Falatiel, muž dobrý a spravedlný, jie tělesně nepoznal, neb věděl, že jest byla pravá žena Davidova. Ona vždy v pláči a v smutcě přěbývala, až i pojata byla k pravému choti svému Davidovi. To sě muož vykládati o blahoslavené panně Mariji, jejíž chot byl syn boží, pravá múdrost, jehož odeštie ona tak velmi žělela, že vždy v pláči, vždy v tesknosti přěbývala. Takú vrucí milostí Maria toho chotě milovala, že přielišnú milostí a horlivostí nemáhala. A toť jest, což ona praví v piesniech Šalomúnových, ukazujíc horlivost svých žádostí: „Dcery Jeruzalemské, vzkažte mému milému,