usta mluvie. Mt12,35 Dobrý člověk z dobrého pokladu vynášie dobré věci, a zlý člověk ze zlého pokladu vynášie zlé věci. Mt12,36 A pravím vám, že každé slovo prázdné, které mluviti budú lidé, vydadie počet z něho v súdný den. Mt12,37 Jistě z slov tvých spravedliv učiněn budeš a z slov tvých budeš potupen.“
Mt12,38 Tehdy odpověděchu jemu někteří z mistróv a z zákonníkóv řkúce: „Mistře, chceme od tebe znamenie viděti.“ Mt12,39 A on odpověděv, vece jim: „Pokolenie zlé a cizoložné znamenie hledá, a znamenie nebude jemu dáno, jedné znamenie Jonáše proroka. Mt12,40 Neb jakožto Jonáš byl jest v břiše velryba tři dni a tři noci, tak bude syn člověka […]text doplněný editorem[117]…] in corde terrae lat. tři dni a tři noci. Mt12,41 Mužie ninivitští vstanú v súdě s pokolením tiemto a potupie je, neb sú činili pokánie pro kázanie Jonáše, [a asi viece nežli Jonáš tento]text doplněný editorem[119]a asi viece nežli Jonáš tento] et ecce plus quam Ionas hic lat.. Mt12,42 Králová od poledne vstane na súdě s pokolením tiemto a potupí je. Neb jest přišla od končin země slyšeti múdrost Šalomúnovu. A aj, viece nežli Šalomún tento. Mt12,43 A každý nečistý duch vynde od člověka, chodí po miestech suchých hledaje odpočinutie, a nenalezna. Mt12,44 Tehdy die: Vráci se do domu mého, odkud sem vyšel. A přijda nalezne jej prázden, chvostištěmi učištěný a ozdobený. Mt12,45 Tehdy jde a vezme sedm jiných duchóv s sebú horších sebe a vejdúce přebývají tam. A bývají poslednie věci člověka toho horšie prvních. Tak bude pokolení tomuto najhoršiemu.“
Mt12,46 A když on mluvieše ještě k zástupóm, aj, mátě jeho a bratřie jeho stáchu vně, hledajíce mluviti jemu. Mt12,47 I vece jemu jeden: „Aj, mátě tvá i bratřie stojie vně hledajíce tebe.“ Mt12,48 A on odpovědě řkúciemu, vece: „Která jest mátě má a kteří sú bratřie moji?“ Mt12,49 A ztáh ruku svú na učedlníky své, vece: „Aj, mátě má i bratřie moji. Mt12,50 Neb ktož kolivěk činí vóli otce mého, jenž v nebesiech jest, ten mój bratr i sestra má i mátě má jest.“
Kapitola XIII.
Mt13,1 V ten den vyšed Ježíš z domu, sěde podlé moře. Mt13,2 I sebrachu se k němu zástupové mnozí, tak že na lodíčku vstúpiv, seděl. A vešken zástup stáše na břěhu. Mt13,3 I mluvil jest jim mnoho u příslovích řka: „Aj, vyšel jest, jenž rosievá, rosievat semene svého. Mt13,4 A když rosievá, některá semena padáchu vedlé cesty. A přijidechu ptáci nebeští i zobachu je. Mt13,5 A jiná padechu v zemi skalnú, kdežto nemějiechu země mnoho, a ihned uschla sú, neb nemějiechu hlubokosti země. Mt13,6 A když slunce vzešlo, usvadechu, a že sú neměla kořene, uschla sú. Mt13,7 [Jiná pak padechu mezi trnie, a zrostlo jest trnie i udusila ta semena.]text doplněný editorem[128]Jiná pak padechu mezi trnie, a zrostlo jest trnie i udusila ta semena] Alia autem ceciderunt in spinas: et creverunt spinae, et suffocaverunt ea lat. Mt13,8 Ale pak jiná padechu v zemi dobrú i vydachu požitek, jiný stý, jiný šedesátý, jiný třidcátý. Mt13,9 Kto má uši k slyšení, slyš.“
Mt13,10 A přistúpivše učedlníci, vecechu jemu: „Proč v podobenstvích mluvíš jim?“ Mt13,11 A on odpověděv, vece jim: „Že vám dáno jest [znáti]text doplněný editorem[129]znáti] nosse lat. tajemstvie králevstvie nebeského, ale oněm nenie dáno. Mt13,12 Neb ktož má, bude jemu dáno i bude hojnost mieti. A ktož nemá, i to, což má, bude odjato od něho. Mt13,13 Protož v podobenství mluvím jim, neb vidúce nevidie a slyšiece neslyšie ani rozumějí, Mt13,14 aby se naplnilo v nich proročstvie Izaiáše řkúcieho: Slyšením uslyšíte,
