učedlníci jeho řkúce: „Pusté jest miesto a hodina již minula; pusť zástupy, ať jdú do kastelóv a kúpie sobě pokrmy.“ Mt14,16 Ale Ježíš vece jim: „Nemajíť potřebie jíti, dajte vy jim jísti.“ Mt14,17 Odpověděchu jemu: „Nemáme zde, jedné pět chlebóv a dvě rybě.“ Mt14,18 A on vece jim: „Přineste mi je sem.“ Mt14,19 A když káza zástupu siesti na seně, vzem pět chlebóv a dvě rybě, vzhléd v nebe, i požehnal i dal učedlníkóm svým chleby a učedlníci dali sú zástupóm. Mt14,20 I jedli sú všickni a nasyceni sú. I zdvižechu ostatky dvanádste košóv plných zlomkóv. Mt14,21 A těch, jenž jedli, bieše počet pět tisícóv mužóv kromě žen a dětí.
Mt14,22 A ihned Ježíš káza učedlníkóm svým vstúpiti na lodíčku a předjíti se přes moře, až by pustil zástupy. Mt14,23 A pustiv zástupy, vstúpi na huoru sám modlit se. A když by večer, sám by tu. Mt14,24 A lodíčka prostřed moře zmietáše se vlnami, neb bieše protivný vietr. Mt14,25 A čtvrté bděnie v noci přijide k nim, chodě na moři. Mt14,26 A když uzřechu ho na moři chodiece, smútili sú se řkúce, že obluda jest. A pro strach křičeli sú. Mt14,27 A ihned Ježíš mluvil jim řka: „Mějte doúfanie, jáť sem, neroďte se báti.“ Mt14,28 A odpověděv Petr, řekl jest: „Pane, ač si ty, kaž mi přijíti k sobě na vodách.“ Mt14,29 A on vece: „Poď!“ A sstúpiv Petr z lodíčky, chodieše na vodách, aby přišel k Ježíšovi. Mt14,30 Ale vida vietr veliký, bál se. A když poče tonúti, křičieše řka: „Pane, spasena mě učiň!“ Mt14,31 A ihned Ježíš ztáh ruku, chyti jej i vece jemu: „Malé viery, proč si pochybil?“ Mt14,32 A když vstúpi na lodíčku, přesta vietr. Mt14,33 A kteříž v lodíčce biechu, přišli sú a klaněli sú se jemu řkúce: „Zajisté syn si ty.“ Mt14,34 A když se převezechu přes moře, přijidechu do země genezaretské. Mt14,35 A když sú poznali mužie miesta toho, poslachu po všie vlasti té i přinesechu k němu všěcky, jenž se zle mějiechu, Mt14,36 a prosiechu jeho, aby aspoň podolku rúcha jeho dotknuli se. A kteříž kolivěk dotýkali se, zdrávi učiněni sú.
XV.
Mt15,1 Tehdy přistúpichu k němu od Jeruzaléma mistři a zákonníci řkúce: Mt15,2 „Proč učedlníci tvoji přestupují přikázanie starších? Neumyjí rukú svú, když chléb jedie?“ Mt15,3 A on odpověděv, vece jim: „Proč i vy přestupujete přikázanie božie pro ustavenie vaše? Neb buoh řekl jest: Mt15,4 Cti otce tvého i máteř tvú. A kto bude zlořečiti otci neb mateři, smrtí umři. Mt15,5 Ale vy diete: Ktož kolivěk die otci neb mateři: Dar, který kolivěk jest ze mne, tobě prospěšen bude, Mt15,6 a nepoctí otce svého ani mateře své; a zmařili ste přikázanie božie pro ustavenie vaše. Mt15,7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš řka: Mt15,8 Lid tento mě rty ctí, ale srdce jich daleko jest ote mne. Mt15,9 Nadarmo ctie mě, učiece ustavenie a přikázanie lidská.“
Mt15,10 A svolav k sobě zástupy, vece jim: „Slyšte a rozumějte! Mt15,11 Ne, co pochodí v usta, poskvrňuje člověka, ale což pochodí z úst, toť poskvrňuje člověka.“ Mt15,12 Tehdy přistúpivše k němu učedlníci jeho, řekli sú jemu: „Vieš, že zákonníci slyševše to slovo, pohoršili sú sě?“ Mt15,13 A on odpověděv, vece: „Každé štiepenie, jehož neštiepil otec mój nebeský, bude vykořeněno. Mt15,14 Nechajte jich, slepíť sú a vódce slepých. A pakliť
