ničehož nezatratil z toho, jenž mi jest dal, ale vzkřiesil to v súdný den. J6,40 Nebo ta jest vóle otcě mého, aby každý, ktož vidí syna a uvěří veň, jměl věčný život, a já jej vzkřiesím v súdný den.“ J6,41 Protož diviechu sě Židé jemu, že jest řekl: Já jsem chléb živý, jenž sem s nebe sstúpil. J6,42 A proto mluviechu mezi sobú řkúce: „Však toto jest Ježíš, Ozěpóv syn, jehož smy znali otcě i máteř. Kterak tehdy tento mluví, že sem s nebe sstúpil?“ J6,43 Tehdy otpovědě Ježíš i vecě jim: „Neroďte spolu vrtrati, J6,44 ižádný nemóž přijíti ke mně, jediné ač otec, jenž mě jest poslal, potrhne jeho; a já jej vzkřiesím v den súdný. J6,45 Nebo psáno jest v prorociech, že všickni boží budú učení. Každý, ktož jest slyšal ot otcě i naučil sě, přijde ke mně. J6,46 Nebo ižádný jest neviděl otcě nežli ten, kto ot boha jest, ten vidí otcě. J6,47 Věrně, věrně pravi vám, kto v mě uvěří, má život věčný.“

J6,48 „Já jsem chléb života. J6,49 Otcové vaši jedli sú mannu na púšti a zemřěli sú. J6,50 Ale tento chléb s nebe sstupuje, a ktož jej bude jiesti, neumře. J6,51 Já jsem živý chléb, jenž sem s nebe sstúpil. J6,52 Ktož bude jiesti ten chléb, bude živ na věky. A chléb, kterýž já dám, pro život světa tělo mé jest.“ J6,53 Protož korčiechu sě Židé spolu řkúce: „Kterak móž tento dáti nám své tělo k jedení?“ J6,54 Tehdy jim vecě Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, nebudete li jiesti těla syna člověčieho a jeho krve píti, nebudete jmieti života v sobě. J6,55 Ktož jie tělo mé a krev mú pie, má život věčný a já jej vzkřiesím v súdný den. J6,56 Nebo tělo mé věrně jest pokrm a má krev jistě jest pitie. J6,57 Ktož jie mé tělo a mú krev pie, ve mně bydlí a já v něm. J6,58 Jakož mě jest poslal živý otec, a já jsem živ pro otcě, a kto mě jest poslal, živ jest pro mě. J6,59 Tento jest chléb, jenž jest s nebe sstúpil. Ne jakož sú vaši otcové jedli mannu, a zemřěli sú. Kto tento chléb jie, bude živ na věky.“

J6,60 To jest mluvil v Kafarnaum, učě ve škole. J6,61 Tehdy mnozí z jeho učedlníkóv to slyšěvše, vecěchu: „Hrubá jest toto řěč, kto ji móže slyšěti?“ J6,62 A vzvěděv Ježíš sám v sobě, že jeho učedlníci o tom vrtráchu, vecě jim: „Kto vás rozpačije? J6,63 Protož ač uzříte syna člověčieho vzejdúce, kdež jest dřieve byl? J6,64 Duch jest, jenž oživuje, ale tělo nenie nice prospěšno. Slova, kteráž sem vám mluvil, duch i život jsú. J6,65 Ale jsú z vás někteří, jenžto nevěřie.“ Nebo ot počátka Ježíš vědieše, kto veň uvěřie i kto jej zradie. J6,66 I mluvieše: „Proto sem vám pověděl, že ižádný nemóže ke mně přijíti, nebude li jemu dáno ot otcě mého.“ J6,67 A protož mnozí z učedlníkóv otjidechu za sě a viec s ním nechodiechu. J6,68 Tehdy Ježíš vecě ke dvěmanádcte apoštolóm: „Zdali i vy chcete otjíti?“ J6,69 Otpovědě jemu Šimon Petr: „Hospodine, k komu pójdem? Slova věčného života máš J6,70 a my věřímy i poznali smy, že jsi ty Kristus, syn boží.“ J6,71 Tehdy otpovědě jim Ježíš: „Však sem já vás dvanádcte zvolil, a jeden z vás diábel jest.“ J6,72 To mluvieše o Jidášěvi Šimona Škariotského, že jeho jmějieše ten zraditi, a jsa jeden ze dvúnádcte.

Sedmý

J7,1 Potom jdieše Ježíš do Galilee a nechtieše jíti do Židovstvie, že hledáchu Židé jeho zabiti. J7,2 A blízko bieše slavný den židovský stanový. J7,3 I vecěchu jemu jeho [bratřie]text doplněný editorem[300]bratřie] fratres lat.: „Vyjdi ottudto a jdi do Židovstvie, ať i tvoji učedlníci uzřie tvé skutky, kteréž činíš, J7,4 neboť ižádný tajně ničehož nečiní, ale hledá na javo býti. Když to učiníš, sám sě oznámíš světu.“ J7,5 Nebo ani jeho bratřie věřiechu veň. J7,6 Tehdy jim vecě Ježíš: „Čas mój ještě jest nepřišel, ale váš čas veždy jest hotov. J7,7 Nemóž vás svět nenáviděti, ale mne nenávidí,