jeho.

XXI.

J21,1 Potom sě jest opět zjěvil Ježíš u mořě Tiberiadského. A takto sě jest zjěvil: J21,2 Biechu spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž slóve Upřémný, a Nathanael, jenž bieše z Chana galilejské, a syny Zebediášěva a jiná dva z jeho učedlníkóv. J21,3 Tehdy vecě jim Šimon Petr: „Já jdu lovit ryb.“ Vecěchu jemu: „Pójdem i my s tobú.“ A vyšedše vstúpichu na lodí, a té noci nic neulovichu. J21,4 A když by ráno, stáše Ježíš na břězě, ale však nepoznachu jeho učedlníci jeho, by byl Ježíš. J21,5 I vecě jim Ježíš: „Dietky mé, zdali máte co vařenie?“ Otpověděchu jemu: „Nemámy.“ J21,6 I vecě jim Ježíš: „Spusťte siet napravo přievoza a naleznete.“ Tehdy spustichu siet i nemožiechu jie vytáhnúti pro množstvie ryb. J21,7 Tehdy onen učedlník, jehož milováše Ježíš, vecě Petrovi: „Hospodin jest.“ Šimon Petr, když uslyšě, že hospodin jest, přepása sě sukní (nebo bieše náh) i pusti sě u moře. J21,8 Ale jiní učedlníci pluchu (že biechu nedaleko ot země jako dvě stě loket), táhnúce siet ot miesta s rybami. J21,9 A když vyjidechu na zemi, uzřěchu řeřevie ležiece a rybu na něm položenu i chléb. J21,10 I vecě jim Ježíš: „Přineste těch ryb, ješto ste nynie nalapali.“ J21,11 Tehdy šed Šimon Petr i vytěže siet na zemi, plnú velikých ryb, tři a paddesát ke stu. A když jest těch tak mnoho bylo, však sě jest nerozdřěla siet. J21,12 I vecě jim Ježíš: „Poďte, obědujte.“ Avšak ižádný z těch, ješto obědváchu, nesmějiechu jeho otázati: „Kto jsi ty?“, vědúce, že hospodin jest. J21,13 A přišed Ježíš, vzem chléb dáváše jim, takéž i rybu. J21,14 To již třetie sě zjěvil svým učedlníkóm Ježíš, když jest vstal z mrtvých.

J21,15 A když obědváchu, vecě Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Janóv, miluješ li mě viece těchto?“ Vecě jemu: „Ovšem, hospodine, ty vieš, že já tě miluji.“ Vecě jemu Ježíš: „Pas berany mé.“ J21,16 I vecě jemu opět Ježíš: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ [Vece jemu]text doplněný editorem[938]Vece jemu] Ait illi lat.: „Ovšem, hospodine, ty vieš, že tě miluji.“ Vecě jemu Ježíš: „Pas berany mé.“ J21,17 I vecě jemu třetie Ježíš: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ I zamúti sě Petr, že jest jemu třetie řekl: „Miluješ li mě?“, i vecě jemu: „Hospodine, ty všecko znáš, ty vieš, že tě miluji.“ Vecě jemu Ježíš: „Pas ovcě mé. J21,18 Věrně, věrně pravi tobě, když si byl mlazší, opasoval si sě a chodil si, kam si chtěl. Ale když sě ostaráš, ztiehneš svoji rucě a jiný tě opáše a povede tě, kam ty nechceš.“ J21,19 To jest pověděl Ježíš znamenaje, kterú smrtí má boha oslaviti. A když to povědě, vecě jemu Ježíš: „Podiž za mnú.“

J21,20 A obrátiv sě Petr, i uzřě onoho učedlníka, jehož milováše Ježíš, jenž jest otpočíval při večeři na jeho prsech a řekl k němu: „Hospodine, kto jest, jenž tě zradí?“ J21,21 Protož toho když uzřě Petr, vecě k Ježíšěvi: „Hospodine, a co tento má učiniti?“ J21,22 Vecě Ježíš jemu: „Tak chci jeho ostaviti, doňadž sě nevrátím, co tobě tiem? Ty mne následuj.“ J21,23 Protož řěč ta vyjide mezi bratří, že ten učedlník neumře. A neřekl jest Ježíš jemu: „Neumře,“ ale: „Tak jeho chci ostaviti, doňadž nepřijdu, co tobě tiem?“ J21,24 Toť jest ten učedlník, jenž dává svědečstvie o tom i popsal jest toto, a viemy, že jest pravé jeho svědečstvie. J21,25 Jsú také mnohá jiná znamenie i skutci mnozí, jěžto jest činil a ukazoval Ježíš, že když by sě to všecko pořád psalo, zdá mi sě, že by tento svět nemohl chopiti a postihnúti kněh, ješto by sě jměly psáti.