stala sě jest róznicě v zástupě. J7,44 Tehdy někteří z nich chtiechu jej jieti, ale však ižádný neztěže naň svú ruku. J7,45 Pak přijidechu služebníci k biskupóm i k duchovníkóm. A oni jim vecěchu: „Proč ste jeho nepřivedli?“ J7,46 Otpověděchu panošě: „Nikda jest člověk nemluvil takež, jako tento mluví člověk.“ J7,47 Tehdy jim otpověděchu duchovníci: „A zda ste vy oklamáni? J7,48 Čili jest někto z kniežat veň uvěřil nebo z duchovníkóv? J7,49 Ale tento zástup, jenž nezná zákona, proklatý jest.“ J7,50 Tehdy jim vecě Nichodemus, ten, jenž bieše přišel k němu v noci, a ten bieše jeden z nich: J7,51 „Zdali naše právo otsúdí člověka, nežli ot něho uslyší a zvie, co činí?“ J7,52 Otpověděchu i vecěchu jemu: „A zdali jsi ty Galilejský? Snábděj písma a viz, že prorok z Galilee nevznikne.“ J7,53 I vrátichu sě jich každý do svého miesta a do svého domu.

Osmý tento

J8,1 Pak Ježíš bra sě na horu Olivetskú J8,2 a na udnění opět sě vráti do chrámu a vešken lid přijide k němu, an sedě učieše jě. J8,3 I přivedechu mudráci i duchovníci ženu popadenú v cizoložství, a postavivše ji na prostředcě, J8,4 vecěchu jemu: „Mistře, tato žena jest popadena nynie v cizoložství J8,5 a takú věc přikázal nám jest Mojžieš v zákoně ukamenovati. Protož což ty k tomu dieš?“ J8,6 A to mluviechu pokúšějíce jeho, aby jej mohli uvinniti. Tehdy Ježíš schýliv sě dolóv, prstem psáše na zemi. J8,7 A když oni zastáchu tiežíce jeho, vzchýliv sě povědě jim: „Kto jest z vás bez hřiechu, ten první luč na ni kamenem.“ J8,8 A opět sě schýliv, psáše na zemi. J8,9 A oni to uslyšěvše, jeden po druhém ven vyjidechu, počenše ot starších, i osta sám Ježíš a žena stojieci naprostřed. J8,10 Pak vzchýliv sě Ježíš, vecě jie: „Ženo, kde jsú ti, ješto tě vinniechu? Ižádný tebe neotsúdil?“ J8,11 Ona vecě: „Ižádný, pane.“ I vecě Ježíš: „Ani já tebe otsúdím, jdi a neroď viece hřěšiti.“

J8,12 Pak opět vecě jim Ježíš řka: „Já jsem světlo světa; kto mne následuje, nechodí ve tmách, ale bude jmieti světlost života.“ J8,13 Tehdy vecěchu duchovníci: „Ty sám o sobě svědčíš, svědečstvie tvé nenie pravé.“ J8,14 Otpovědě Ježíš [i vece jim]text doplněný editorem[361]i vece jim] et dixit eis lat.: „Ač já svědčím sám o sobě, pravé jest mé svědečstvie, nebo viem, otkud sem přišel a kam jdu. Ale vy neviete, otkud jdu a kam jdu. J8,15 Vy podlé těla súdíte, ale já nesúdím ižádného. J8,16 A pakli já súdím, pravý jest mój súd, nebo já jsem, jenž svědečstvie dávám sám o sobě a svědečstvie dává o mně, jenž mě jest poslal, otec. J8,17 Nebo u vašem zákoně psáno jest, že dvú člověkú pravé jest svědečstvie. J8,18 Protož já jsem, jenž svědčím sám o sobě, a o mně svědčí otec, jenž jest vyslal mě.“ J8,19 Tehdy vecěchu jemu: „Kde jest tvój otec?“ Otpověděv Ježíš vecě jim: „Ani mne, ani mého otcě viete. Byšte mě věděli, snad byšte i mého otcě věděli.“ J8,20 Ta slova vymluvil jest Ježíš, stoje u obecné škříně, a učieše v chrámě, a ižádný jeho nelapi, že ještě nebieše přišla jeho hodina.

J8,21 Tehdy opět vecě Ježíš: „Já jdu a vy mne hledáte, a v svém hřiešě umřete. Kamž já jdu, vy nemóžete přijíti.“ J8,22 Tehdy mluviechu Židé: „Zdali sě sám zabie, že mluvi: Kam já jdu, vy nemóžete přijíti?“ J8,23 I vecě jim: „Vy jste z nízka, a já jsem z výsosti. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. J8,24 Protož sem vám řekl, že zemřete v svých hřiešiech. [Protože nevěříte, že já sem, zemřete v svém hřiechu]text doplněný editorem[372]Protože nevěříte, že já sem, zemřete v svém hřiechu] si enim non credideritis quia ego sum, moriemini in peccato vestro lat. (homoiot.).“ J8,25 Tehdy jemu vecěchu: „Kto jsi ty?“ Vecě jim Ježíš: „Já počátek, jenž vám mluvím. J8,26 Mnoho mám o vás mluviti i súditi, ale kto mě jest poslal, spravedlný jest. A já, což sem slyšal ot něho, to mluvím světu.“ J8,27 I nepoznachu toho, co on mluvieše, nebo nazýváše otcě boha. J8,28 Pak jim vecě Ježíš: „Když povýšíte