Ježíš oči a uzřěv, že veliké množstvie jde k němu, vecě k Filipovi: „Otkud nakúpímy chleba, aby tito pojedli?“ J6,6 Ale to mluvieše pokúšěje jeho, nebo sám vědieše, co má učiniti. J6,7 Tehdy otpovědě jemu Filip: „Za dvě stě peněz nebude jim dosti chleba, aby tito pojedli, aby každý z nich maličko vzal.“ J6,8 Tehdy vecě jemu jeden z jeho učedlníkóv, Ondřej, bratr Šimonóv Petróv: J6,9 „Jest tuto jeden pacholík mezi námi, jenž má pět bochencóv ječných a dvě rybě, ale což jest to mezi tak mnohé?“ J6,10 Tehdy vecě Ježíš: „Kažte lidem siesti.“ A bieše mnoho sěna na tom miestě. I zsadichu sě mužie číslem jako pět tisíciev. J6,11 Tehdy Ježíš vzem pět bochenciev, a když učini chválu bohu otci, rozděli je mezi ty, ješto jediechu, takež i z ryb, což chtiechu. J6,12 A když biechu syti, vecě svým učedlníkóm: „Sbeřte okrajky, ješto jsú zbytečné, ať nezhynú.“ J6,13 Tehdy oni sebrachu i naplnichu dvanádcte košiev okrajkóv z pěti bochenciev ječných a ze dvú rybú, ješto bieše zbylo těm, ktož sú jedli. J6,14 Tehdy ti lidé, když uzřěchu ten div, jenž jest učinil, mluviechu, že jest prorok věrně tento, jenž jest přišel na svět. J6,15 Tehdy Ježíš, když pozna, že jmějiechu přijíti a jej popadnúti, chtiece jeho králem učiniti, uteče opět sám on na horu.

J6,16 A když by pozdě, jeho učedlníci brachu sě k moři. J6,17 A když vsědechu na lodí, ploviechu po moři do Kafarnaum. A již tma bieše, a nepřišel k nim Ježíš. J6,18 Pak moře velikým dutím větrovým povstáváše. J6,19 Tehdy když otplynuchu jako za pětmezidcietma honóv nebo za třidcěti ot kraje, uzřěchu Ježíšě chodiece po moři a blízko jsúce ot lodie i bojiechu sě. J6,20 Ale on jim vecě: „Jáť jsem, neroďte sě báti!“ J6,21 Tehdy chtiechu jej vzieti na lodí, a inhed by lodí u té země, kamž chtiechu. J6,22 Pak jiného dne zástup, jenž stojieše ob moře, uzřě, že jiné lodí tu nenie, nežli jedna, a že nebyl Ježíš s svými učedlníky všel v lodí, jediné sami učedlníci jeho. J6,23 Tehdy jiné lodie připluchu ot Tiberiada k tomu miestu, kdež biechu jedli chléb, chválu činiece bohu. J6,24 Protož když uzřě zástup, že tu Ježíše ani jeho učedlníkóv nenie, vstúpivše na lodie, i připluchu do Kapharnaum hledajíce Ježíše.

J6,25 A když jej nalezechu za mořem, vecěchu jemu: „Mistře, kterak si sěm přišel?“ J6,26 Otpovědě jim Ježíš řka: „Věrně, věrně pravi vám, hledáte mne ne proto, abyšte viděli divy, ale že ste jedli a nasytili sě chleba. J6,27 Dělajte ne ten pokrm, jenž zhyne, ale jenž ostane na věčný život, jenžto syn člověčí dá vám, nebo bóh otec jej znamenal jest.“ J6,28 Tehdy vecěchu k němu: „Co učiníme, abychom dělali božie dielo?“ J6,29 Otpovědě jim Ježíš i vecě: „Toť jest dielo božie, abyšte věřili veň, jehož jest on poslal.“ J6,30 Protož vecěchu jemu: „Však které ty znamenie činíš, abychom uzřěli i věřili tobě? Co divného činíš? J6,31 Otcové naši jedli sú mannu na púšti, jakož jest psáno: Chléb z nebe dal jim jiesti.“ J6,32 Tehdy vecě Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, nedal vám jest Mojžieš [chleba]text doplněný editorem[255]chleba] panem lat. z nebe, ale mój otec dává vám chléb pravý z nebe. J6,33 Neb to jest chléb boží, jenž jest s nebe sstúpil a dává život světu.“ J6,34 Tehdy vecěchu k němu Židé: „Pane, daj nám veždy ten chléb!“ J6,35 Vecě jim Ježíš: „Já jsem chléb života. Kto přijde ke mně, nebude lačen, a kto u mě uvěří, nebude žiezniv na věky. J6,36 Ale pověděl sem vám, že ste mě viděli, a neuvěřili. J6,37 Všecko, co mi dá otec, ke mně přijde a toho, kterýž ke mně přijde, nevystrčím ven. J6,38 Nebo sstúpil sem s nebe ne proto, abych svú vóli činil, ale vóli otcovu, jenž mě jest poslal. J6,39 A to jest vóle otcova, jenž mě jest poslal, abych ničehož